. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 17. 7. 2019 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Angela Merkelová dostala pěkný dárek k narozeninám. In web ČRo Plus, 17. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Německá kancléřka Angela Merkelová dnes slaví pětašedesátiny a sama občas vypráví příhodu z dětství, která ji vystihuje lépe než dlouhé rozbory.
Když byla ve třetí třídě, hledal učitel tělocviku olympijské naděje NDR v disciplíně – skok do vody z třímetrového prkna. Merkelová v tělocviku nevynikala, ale uvolila se, že to zkusí a že skočí po hlavě.
Vystoupala dvanáct schůdků, udělala váhavý krok vpřed a podívala se do vody. Bylo to děsivé. Otočila se. Ale neslezla. Přecházela tam a zpět a analyzovala situaci. Ostatní děti to bavilo a někteří chlapci se začali smát.
Angela nahoře pokračovala ve své analýze. A v okamžiku, kdy začalo zvonit na konec hodiny, skočila do bazénu po hlavě.
I tento příběh vypráví britský profesor politologie Matthew Qvortrup ve výborné životopisné knize Angela Merkel, nejvlivnější evropský politik.
Nemilosrdný Merkiavelli
Angela Dorothea, rozená Kasnerová, se narodila v Hamburku 17. července 1954. Osm týdnů poté se s ní matka vydala do NDR. Cestovali za otcem – evangelickým farářem, který přijal místo ve východní části rozděleného Německa. Matka byla učitelkou angličtiny a latiny, ale zakázali jí učit – byla ze západu, a proto podezřelá. Otec byl celé roky v hledáčku Stasi.
Merkelová prožila v komunistické části Německa 35 let a byla to pro ni jedna z určujících životních zkušeností. „Žila jsem za plotem hodně dlouho, není to nic, co bych si chtěla zopakovat,“ řekla na dramatickém jednání lídrů EU o migrační krizi na konci října 2015.
O dva měsíce dříve pronesla uprostřed největšího přílivu běženců do Německa nejdůležitější větu své politické kariéry: Zvládneme to.
Kdo Merkelovou znal, toho nepřekvapila. Hodnotami, které celou svou dlouhou politickou kariéru ctí, jsou solidarita, spravedlnost a sociálně tržní hospodářství.
„Nejdůležitější ze všeho je ale ochrana lidské důstojnosti,“ zní životní krédo Angely Merkelové.
Ale pozor, kancléřka není jen ta mírná dáma kompromisů, umí také jednat úskočně a záludně. Odpůrci ji popisují jako rezolutní, prohnanou, s „bezpodmínečnou vůlí k moci“. Ne nadarmo se jí v CDU přezdívá „nemilosrdná sestra“, v médiích pak Angela Machiavelli, nebo rovnou Merkiavelli.
To neznáte Merkelovou
K narozeninám dostala pěkný dárek, když Evropský parlament schválil za předsedkyni Evropské komise její politickou souputnici Ursulu von der Leyenovou, která ji doprovází ve všech jejích vládách od roku 2005.
Merkelová k tomu na posledním summitu lídrů EU výrazně přispěla, ačkoliv ji média po odchodu z pozice stranické šéfky CDU už odepisovala a věnovala se ponejvíce jejímu zdravotnímu stavu. Ale to neznají Merkelovou.
Nejmocnější žena Evropy, podle časopisu Time osobnost toho nejkritičtějšího roku 2015, která má výjimečně příznivý vztah k Česku díky dávné vědecké praxi v Praze, nikam neodchází.
Kancléřkou se stala poprvé 22. listopadu 2005 – jako první žena a také jako nejmladší osoba, která tuto funkci v Německu zastávala. Jestli si Merkelová odtrhává z kalendáře dny, kdy je v čele německé vlády, dnes ráno to byl lístek s pořadovým číslem 4986.
Prožila téměř pět tisíc dní plných stresu, osudových rozhodnutí, merkelovského analyzování, nočních jednání, cest po světě, těžkých sporů, vybírání jen ze špatných řešení, porážek, ponížení i vítězství a triumfů.
V srpnu 1961, to bylo Merkelové sedm let, postavil komunistický režim zeď mezi východním a západním Německem. Kancléřka to později popsala: „Tu neděli můj otec kázal. Atmosféra v kostele byla příšerná. Nikdy na to nezapomenu. Lidé plakali. Má matka také. Nedokázali jsme pochopit, co se stalo.“
Až odejdou z politiky lidé jako Angela Merkelová, lidé, kteří takovéto prožitky promítli do svého hodnotového kompasu, pak nastanou v Evropě zase zlé časy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu