. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 14. 5. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Kdo má rozhodovat o použití dotací? In web ČRo Plus, 14. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Andrej Babiš, zdá se, nalezl před volbami nové nosné téma. Bude prý požadovat, abychom my sami rozhodovali o tom, na co budou použity peníze, které dostáváme z Evropy.
Tak se vyjádřil i po jednání s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, který na rozdíl od něho nehovořil o penězích, ale o myšlenkách spojujících Evropu.
Představa, že my – občané ČR – bychom rozhodovali o použití peněz z EU, zní – zejména pro voliče Babiše – moc hezky, ale první problém spočívá v tom, že my bychom to zcela určitě nerozhodovali. Rozhodovali by to politici, respektive především Andrej Babiš. A jak náš pan premiér rozhoduje o dotacích, jsme už měli možnost sledovat.
Vlastně je s podivem, že právě on – po tom, co o čerpání dotací pro Agrofert vyšlo najevo – s takovým nápadem vůbec přišel. Ale i bez této historie jde o minimálně netaktnost. Daňoví poplatníci ze západních zemí nám posílají peníze a naše reakce je: navalte prachy, ale nemluvte nám do toho, co s nimi provedeme.
Zkusme si na chvíli představit, jak by to dopadlo, kdybychom si opravdu my sami – tedy naši politici – rozhodovali o evropských dotacích. Kolik by tady bylo Čapích hnízd! Copak si nepamatujeme, kolik bylo případů se zneužíváním dotací?
Spojenectví založené na podobných myšlenkách
Přitom většina podvodů byla odhalena díky kontrole evropských institucí. Bez stanovení pravidel z nenáviděného Bruselu by byla rozkradena většina dotací. Buďme tedy rádi, že nám EU nejen dává peníze, ale že i dohlíží na jejich rozdělování. Je to zcela v našem zájmu.
Pokud bude peníze rozdělovat EK, dostane se víc peněz ke svému účelu a budeme z toho mít prospěch my všichni. Pokud o tom budou rozhodovat naši politici – zejména ti, kteří už předvedli, jak dokáží s dotacemi kreativně pracovat – nezbude na veřejný prospěch ani polovina.
Přístup k čerpání peněz určených na vyrovnání rozdílů mezi vyspělejšími a zaostalejšími zeměmi Evropy ale předvádí propastný rozdíl mezi chápáním evropského projektu v postkomunistických zemích a ve starých členských státech.
Babišův požadavek potvrzuje, že postkomunistické země chápou EU především jako zdroj peněz, volný trh, možná ještě volný pohyb osob, ale tím to končí.
Západní státy ovšem nechápou projekt Evropské unie jen v ryze ekonomickém smyslu, ale zároveň spojenectví států založených na podobných myšlenkách, jakými je evropské kulturní dědictví a evropské hodnoty, které spojují křesťanskou víru s její mezilidskou solidaritou s osvícenectvím, jeho vírou v lidský rozum a ideály svobody.
Evropská unie nám posílá nejen peníze, ale pomáhá také nastavovat a dodržovat pravidla, bez kterých demokracie nemůže fungovat. Bohužel se ukazuje, že respekt k pravidlům není v této části Evropy vůbec samozřejmý.
V zemích jako je Česká republika, Maďarsko nebo Polsko se více cení schopnost pravidla obcházet. Nakonec existence trestně stíhané osoby v křesle premiéra mluví za vše.