Evropou se šíří vlna žádostí na vyplacení válečných reparací od Německa. Naposledy schválilo příslušnou rezoluci Řecko. Odškodnění za události druhé světové války žádá po Berlínu i Polsko, podobné hlasy se ozývají i z Česka, Maďarska, Itálie nebo Srbska. Jsou válečné reparace uzavřenou záležitostí, jak tvrdí Berlín? Ptá se Tomáš Pavlíček.
Hovoří politolog a ekonom Petr Robejšek a politolog s řeckými kořeny Thomas Kulidakis.
Natočeno 2019. Premiéra 7. 5. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Pavlíček, Tomáš – Erhart, Michael: Německo už dnes má na zaplacení reparací, Řecko na ně má nárok, tvrdí Kulidakis. Pravdu má silnější, reaguje Robejšek. In web ČRo Plus, 7. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Více než 70 let po konci druhé světové války se Evropou šíří vlna žádostí o vyplacení válečných reparací. Odškodnění po Německu žádá Polsko a podobné hlasy se ozývají i z České republiky, Maďarska, Itálie nebo Srbska. A nejnověji schválilo příslušnou rezoluci Řecko.
„Řecko má na reparace přinejmenším morální nárok. Jestliže Německo tu zemi zdecimovalo, mělo by reparace uhradit,“ míní politolog a komentátor Českého rozhlasu Plus Thomas Kulidakis.
Připomíná, že Německo si hned na počátku okupace země na řecké centrální bance vynutilo bezúročnou půjčku, která v přepočtu na dnešní peníze byla ve výši 11 miliard eur. Celkem v Řecku za války zahynulo 400 tisíc lidí, z toho desetina jen v Athénách v důsledku hladomoru. Vyvražděno bylo i 80 % řeckých Židů.
Německu bylo (po 2. světové válce) uleveno, aby se znovu postavilo na nohy. Nyní má peníze a může zaplatit. Bavíme se o spravedlnosti – Německo zničilo jiné země a nenahradilo to. Thomas Kulidakis
„Bylo vypáleno 800 vesnic. Jestliže my si připomínáme vypálení Lidic a Ležáků, tak v Řecku by tak mohli činit dvakrát každý den,“ upozorňuje Kulidakis. Německá vojska také při ústupu ze země zničila přes 80 % průmyslu a infrastruktury.
Kulidakis zdůrazňuje, že řecké požadavky nesouvisí s finanční krizí a byly vznášeny dávno před ní, naposledy v roce 1995. Řecko dlužné reparace vyčísluje na zhruba 270 miliard eur, vychází při tom z jednání vítězných mocností na pařížské mírové konferenci v roce 1946. Návrh, který v dubnu odhlasoval řecký parlament, ale přesnou sumu neobsahuje.
Předvolební kampaň
„Věc již byla právně vyřízena. Navíc obecně platí nepsaný zákon, že pravdu má vždy ta silnější země, a to je Německo. Na své straně ale má i právo,“ oponuje politolog Petr Robejšek a odkazuje na Smlouvu o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990.
Robejšek upozorňuje, že Německo považuje reparace Řecku i dalším státům za vyřízenou záležitost.
„Německo zaplatilo Řecku reparace, a to minimálně 115 milionů německých marek – respektive 160 milionů – v 60. letech a zároveň přijalo 420 tisíc gastarbeiterů z Řecka,“ uvádí.
To jsou věci, které se staly a nemohou se odestát. Nemá smysl to zkoušet propočítávat. Věci jsou tak, jak jsou dneska. Odehrává se to, jak jsem řekl, a skončí to, jak jsem řekl. Letos v říjnu (po parlamentních volbách v Řecku) je konec řeckých požadavků. Petr Robejšek
Řecko podle Robejška nedostane zpět ani onu vynucenou válečnou půjčku, protože pokud by v této věci Německo ustoupilo, posílily by se tím nároky i v ostatních záležitostech, což by prý byla „školácká chyba“.
„Německo udělalo víc než symbolické gesto tím, že dodnes vydržuje Řecko v rámci krize eura,“ podotýká politolog s tím, že Řecko se o reparace hlásí kvůli svému zadlužení ve výši minimálně 350 miliard eur, a především kvůli podzimním volbám. Řecká vláda se tak prý snaží dorovnat požadavek extremistické strany Zlatý úsvit, která po Německu chce až 400 miliard eur.