Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 5. 2019

Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:36

Jonas Jonasson. Kompletní audiokniha. Překlad Hana Švolbová. Režie Helena Rytířová.

Čte Martin Stránský.

Natočeno 2019. Vydal Albatros Media, Panteon v roce 2019 (1 CD MP3, celková délka 11 hod. 32 min.).

Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Přesně před rokem utekl stoletý Alan Karlsson z domova důchodců v Malmköpingu. Teď si se svým přítelem Juliem užívá života na Bali. Tedy až do chvíle, než se Julius rozhodne připravit Alanovi oslavu narozenin. Horkovzdušný balon, kterým si chtějí vyrazit, totiž odletí bez pilota a Alan s Juliem se ocitnou na širém moři. A když je zachrání severokorejská loď, pašující uran, je jasné, že několik významných politiků bude mít znovu plné ruce práce.

Jonas Jonasson nikdy neměl v plánu pokračování knihy o stoletém staříkovi, který vylezl z okna a zmizel. Dožadovali se ho mnozí, především sám hlavní aktér. Autor dlouho odolával, až nakonec podlehl, aby mohl vyprávět, jak se věci mají, a nepřímo, jak by se raději měly mít. (anotace)

Lit.: Kamberský, Jakub: Stařík se vrací. In web Naposlech.cz, 6. 5. 2019 (recenze). – Cit.: Když téměř před sedmi lety spatřil světlo světa humoristický román Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, řada čtenářů a posluchačů audioknih si bodrého Alana Karlssona, který se „prošvejkoval“ životem, rázem oblíbila. A stejně tak i jeho duchovního otce, švédského spisovatele Jonase Jonassona. Nyní se mohou těšit ze znovusetkání s oběma. Vlastně se třemi, protože se opět přidává i dvorní Jonassonův čtec, Martin Stránský.

Jonas Jonasson napsal po Staříkovi další dva bláznivé romány s dlouhými názvy: Analfabetka, která uměla počítat a Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel), které už ale, přiznejme si, nebyly tak vybroušené, jako nadšeně přijatá prvotina. Nyní se Alan, opět díky vydavatelství Panteon, které se ovšem v mezidobí stalo součástí skupiny Albatros Media, vrací na scénu v románu Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět.Opět jsme v něm svědky bizarních situací, kdy Alan Karlsson dostane k narozeninám let balónem, náhodou odletí do Indického oceánu, je zachráněn severokorejskou lodí pašující uran, setká se s vůdcem, posléze s Donaldem Trumpem, jedná s Angelou Merkelovou atd. Jonasson nezavádí čtenáře do minulosti jako to udělal minule. Děj jeho nového románu se odehrává tady a teď a vlastně i v nedaleké budoucnosti. Správně by Alanovi mělo být nějakých 105 106 let.

Nezřídka platí, že pokračování úspěšných románů bývají slabší než by si přáli posluchači i autor a často z nich nakonec mívají radost hlavně vydavatelé. Snad si toho byl vědom i Jonasson, který v knize přiznává, že dlouho sepsání dalších Alanových osudů odolával. Nakonec se ale rozhodl rozehrát až sžíravě nemilosrdnou satiru o tom, jak se věci mají a jak by se raději měly mít. Opět jde do velké míry o zábavné čtení, některá místa však trpí pod nánosem spíše křečovitého humoru. Zejména, když se děj už tolik netočí ani tak kolem staříka, a autor rozvíjí spíše své úvahy nad rozložením politických sil v Evropě, potažmo v celém světě. Tady příběh občas ztrácí dech.

Ve zvukové verzi se však i tato místa velmi dobře daří překlenou interpretovi Martinu Stránskému. Ten, jak už zmíněno, načetl pod režijním vedením Heleny Rytířové zatím všechny Jonassonovy knihy a nejen ty. Na svém kontě má dlouhou řadu dalších audioknižních nahrávek a jeho zkušenost se odráží v naprosté jistotě, s jakou Stojednaletého staříka načetl. Stránský šikovně pracuje s emocemi postav – ve vhodných chvílích je ironický, jízlivý, vzteklý. V jeho podání je Jonassonův humor živý a postupně graduje, čemuž dopomáhá i aktivní přístup k textu, kdy interpret naznačuje pocity postav nejen v přímé řeči, ale i v uvozovacích větách. Kadence slov, s jakou Stránský pracuje, uchvátí posluchače natolik, že mu nebude chybět ani hudba, s níž nahrávka vůbec nepracuje.

Shrňme, že posluchač se u jedenáct a půl hodiny dlouhé nahrávky Stojednaletého staříka nudit nebude a díky skvělé interpretaci Martina Stránského omluví i slabší místa textu.

Lit.: anonym (= Daysy): Jonas Jonasson, Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět – audioverze. In web Days of Daysy, 16. 1. 2020 (posluchačská recenze). – Cit.: Možná už znáte stoletého staříka, který v den svých narozenin vylezl z okna a zmizel z domova důchodců, a pak se úplnou náhodou dostal ke kufru peněz, kvůli kterým mu byli v patách jak policisté, tak i zloději, kteří kufr prvně ukradli. V druhé dějové lince knihy Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel jsme mohli se staříkem projít dějiny světa dvacátého století a společně s ním potkat třeba Harryho Trumana, Mao Ce-tunga, Churchilla, Stalina, de Gaulla nebo Kim Ir-sena.

V roce 2009, když kniha vyšla ve Švédsku, se hned stala hitem a následně byla přeložena do více než 40 jazyků. Krom toho byla také filmově zpracována, takže si to přímo říkalo o knižní pokračování, se kterým autor Jonas Jonasson přišel v roce 2018 a o rok později jsme se dočkali i překladu u nás.
V pokračování se opět se setkáváme se svérázným Alanem Karlssonem. Příběh začíná vlastně podobně, jako v první knize, a to oslavou narozenin. Alan slaví už své sto první narozeniny a pořád se má čile k světu! Tentokrát mu ale oslavu přichystal jeho přítel Julius Jonsson, se kterým si už nějaký čas užívají pohodičku na Bali s miliony, které si přivezly ze Švédska. Má pro něj velké překvapení, a to výlet v horkovzdušném balónu.
Ani se neptejte, jak se to stane (pokud znáte první knihu, možná tušíte, jaké náhody Alan dokáže způsobit), ale najednou se Alan s Juliem ocitnou s balónem sami uprostřed oceánu. Tam je zachrání severokorejská loď pašující uran pro velkého vůdce Kim-Čong Una a začátek dalšího dobrodružství je na světě.
Narozdíl od první knihy má tato jen jednu dějovou linku v době roku 2017. Přečteme si kromě Kim-Šong Una třeba o švédské ministryni zahraničí Margot Wallströmové, o Angele Merkelové, Vladimiru Putinnovi nebo Donaldu Trumpovi.
Nemůžu se ubránit srovnání obou knih, stoletý stařík mi přišel daleko zábavnější a vtipnější, než ten stojednaletý. Navíc v pokračování má stařík daleko míň prostoru. Má kolem sebe sice i další postavy,  které by měly děj zpestřit, ale všechny mi přišly takové nijaké a žádná z nich mi nepřirostla k srdci.

Příběh byl docela fajn, ale sem tam mi to přišlo trochu zdlouhavé a utahané. Při tomto stylu psaní mi více vyhovovalo třeba právě v první knize to, že měl příběh dvě různé dějové linky, což bylo zajímavější a lépe to všechno odsýpalo.

Jonasson se snažil pokračovat ve stejném duchu, ale až tak moc nepovedlo. Pořád u mě platí, že má jedinečný a ohromně zajímavý styl psaní, který obdivuju, ale po obou knihách o staříkovi a jedné o Analfabetce jsem se ho už trochu nabažila a úplně neprahnu po dalších. Ne, že by knihy byly špatné, ale nějak mi to jednoduše nesedí. I když kdo ví, třeba přijde s něčím novým a zase se pobavím tolik, jako u prvního staříka. :)

Ke komu se ale určitě zase vrátím, to je Martin Stránský. Audioverze se opět zhostil naprosto výborně a myslím, že knize dost svojí interpretací přispěl. Slyšela jsem ho už v Analfabetce a hned jsem si ho oblíbila! Pokud bych četla klasickou knihu, nejsem si jistá, jak dlouho by mi to trvalo, protože už tak ve třetině mě to malinko přestávalo bavit. Jednou bych ji určitě dočetla, ale díky Martinovi a audioverzi jsem si příběh užila o něco víc, takže za to moc děkuju!

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress