Miroslav Ivanov. Kompletní audiokniha. Režie Olga Walló.
Čte Jitka Smutná a Martin Zahálka.
Natočeno 2019. Vydalo Nakladatelství XYZ v roce 2019 (2 CD; celková délka 14 hod. 34 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950. Jak ukazují nedávné studie, Horáková byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji nechali několik minut dusit se s provazem okolo krku. Příčiny, průběh, pozadí a důsledky tohoto politicky narežírovaného procesu na základě archivních dokumentů vylíčil a přiblížil spisovatel literatury faktu dr. Miroslav Ivanov a je otřesným svědectvím o atmosféře padesátých let. (anotace)
Lit.: Kamberský, Jakub: Život a smrt skutečné hrdinky. In web Naposlech.cz, 3. 5. 2019 (recenze). – Cit.: Osud Milady Horákové, pozoruhodné vlastenky, ženy s rozvinutým sociálním cítěním a silným charakterem, se už předloni pokusil širší veřejnosti přiblížit film Milada. V audioknižním světě se posluchači mohli, díky vydavatelství Bookmedia, seznámit s Dopisy z cely smrti, které Horáková psala svým blízkým. O vysoké úrovni nahrávky jistě svědčí fakt, že herečka Taťjana Medvecká byla za svůj výkon v této audioknize oceněna jako nejlepší interpretka roku 2018. Nyní pod hlavičkou Nakladatelství XYZ vychází zvuková podoba knihy Milada Horáková: justiční vražda.
O četbu se dělí herci Martin Zahálka a Jitka Smutná. Zahálka je vypravěčem knihy, čtecem všech poznámek a mužských výpovědí, Smutné byly svěřeny party Milady Horákové a citace dalších žen. Tam, kde to text dovolil, vedla režisérka oba herce k určité stylizaci – náznakovému hraní. Konkrétně v pasážích z výslechů, či vzpomínkách oslovených pamětníků, mají oba interpreti možnost předvést škálu hereckých poloh. Estébácké výslechy či silné výpovědí Milady Horákové tak získávají na působivosti. K nejpohnutějším místům pak bezesporu patří citace z posledních dopisů a slov odsouzené, ale i čistý a procítěný zpěv písně, kterou Horáková zpívala spoluvězeňkyním v Terezíně.
Atmosféru audioknihy Milada Horáková: justiční vražda umocňuje promyšlená zvuková práce Jiřího Götze. Tím, že vypravěč zní v detailu, tedy zblízka, zatímco výslechy jsou nasnímány trochu z dálky, mají scény větší zvukovou hloubku a posluchač nabývá pocitu, že se odehrávají v nějaké neurčené místnosti. Podobně plasticky znějí i scény ze soudní síně. Práce s echy je dovedena k dokonalosti ve výpovědi při Norimberském procesu, kdy se zvuk podobá záznamu dobové nahrávky, a hlavně pak v místech, kde autor konfrontuje zmanipulované výpovědi v tzv. zelené knížce s autentickými magnetofonovými záznamy z procesu s Miladou Horákovou a spol. Chvíli tak posluchač vnímá prostor soudní síně, jindy má dojem dobového záznamu z pásku.
Celková podoba nahrávky Justiční vraždy dokladuje, jak důležitá je role režiséra, a především jeho součinnost se zvukařem. Úloha obou je pro kvalitní audioknihu nepostradatelná.