Poslechněte si, jak by měl vypadat majáles podle představ studentských organizátorů. Připravila Eva Svobodová.
Hovoří Adéla Marková ze Studentského majálesu a Kateřina Bednářová z Lesamáje.
Natočeno 2019. Premiéra 30. 4. 2019 (ČRo Rádio Wave, 22 min.).
Lit.: Svobodová, Eva: „Chceme majálesy od studentů pro studenty. Ne další hudební festival,“ říkají jejich organizátorky. In web ČRo Radio Wave, 30. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Pražský majáles se v průběhu let stal spíš obřím hudebním festivalem než autentickou studentskou oslavou. Studenti UK i dalších univerzit proto už před několika lety začali znovu zespodu organizovat majálesy v původním duchu. Jak by měly studentské oslavy vypadat a jaký je obecně jejich smysl? O tom v Universu mluvily Adéla Marková ze Studentského majálesu, který letos proběhne v kampusu v Hybernské, a Kateřina Bednářová z Lesamáje, majálesu studentů v dejvickém kampusu.
Letos se v Praze konají dva majálesy pořádané přímo studenty. Už v úterý 30. dubna proběhne Lesamáj v univerzitní čtvrti v Dejvicích a ve středu 1. května pak vypukne sedmý ročník Studentského majálesu v kampusu UK v Hybernské ulici. Podle Adély Markové byly jedním z hlavních impulzů pro vznik Studentského majálesu a odtržení od letenského Pražského majálesu protivládní protesty v roce 2012, při kterých si studenti uvědomili, že nemají příliš prostoru pro vyjádření a sebeprezentaci.
Koordinátorka Lesamáje Kateřina Bednářová z VŠCHT dodává, že za motivací udělat studentský festival v dejvickém kampusu stála i nespokojenost s konceptem majálesu v Letňanech. „Studenti na tomto festivalu hrají až druhořadou roli, jedná se spíš o hudební festival než o majáles, jak bychom ho chápali my a jaký byl ten původní koncept majálesů z 60. let,“ vysvětluje. „Když jsem před třemi lety Pražský majáles navštívila a vstoupila do zóny, kde měly být představené studentské spolky, tak tam bylo ticho, pusto, prázdno. Je to hlavně o hudbě, jsou sponzorováni pivovary. Je to hodně komerční,“ dodává studentka informačních studií a knihovnictví Adéla Marková. Obě studentky se shodují, že velkou inspirací pro ně byl také českobudějovický majáles. „Zůstává tam zachovaný princip, že je organizovaný studenty pro studenty,“ říká Adéla Marková. Kateřina zase dodává, že budějovickým majálesem žije celé město celý týden.
Alespoň polovinu vystupujících na Studentském majálesu v Hybernské musí tvořit studenti. V programu jsou divadelní představení, koncerty, ale hlavně tradiční průvod městem, který mimo jiné slouží k vyjádření názorů studentů. „Každý si vezme svůj transparent a může říct, co má na srdci,“ říká Adéla. Dejvický majáles Lesamáj se chce letos zaměřit i na problémy dejvického kampusu. Studenti už delší sobu usilují, aby se z ulice Technická stala pěší zóna. Proto je někdy podle Kateřiny Bednářové potřeba do veřejného prostoru vstoupit. „Myslím si, že majálesy budují nějakou komunitu. Když se buduje komunita, tak se buduje i názor,“ vysvětluje.
Co plánují organizátoři studentských majálesů do budoucna a proč je pro ně kromě zábavy podstatné i vyjádření politických názorů studentů? Poslechněte si celou debatu v nejnovějším díle Universa.