Hostem je hejtman a poslanec za hnutí ANO Ivo Vondrák. Proč kraje trvají na zavedení minimální bodové hranice pro přijetí na střední školy? Jak se dívají na to, že jejich nápad zamítl ministr školství, tripartita i vláda? A jak by cut-off score mohlo pomoci českému školství? Moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2019. Premiéra 23. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h).
Lit.: Bastlová, Marie – Havel, Prokop: Ivo Vondrák zdůvodňuje význam učilišť: Řemeslník si dnes vydělá více než inženýr. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhovor s hejtmanem, poslancem za hnutí ANO a šéfem školské komise Asociace krajů Ivem Vondrákem o minimální bodové hranici pro přijetí na střední školy a také o učňovských oborech.
Chceme poukázat na to, že někdo, kdo je talentovaný v matematice, může nahradit svůj nedostatek v češtině. A naopak. Tak přibližuje hejtman Moravskoslezského kraje, šéf školské komise Asociace krajů a poslanec za hnutí ANO Ivo Vondrák základní princip minimální bodové hranice pro přijetí na střední školy. V rozhovoru s moderátorkou Marií Bastlovou také zdůrazňuje význam učňovských oborů.
Proti zavedení minimální bodové hranice se postavilo ministerstvo školství i tripartita. Podle Vondráka ale jde spíše o komunikační problém, než že by byl návrh špatný. „Tady došlo k jakémusi zatemnění… právě tímto chceme zvýšit kvalitu,“ říká.
Kritici namítají, že podle návrhu by jediný test rozhodoval o budoucnosti dětí. S tím ale Vondrák nesouhlasí – komise usiluje například, aby se v 5. a 9. třídě vrátily do hry závěrečné zkoušky, a to komplexnějšího charakteru.
Takzvaný cut-off score, tedy minimální bodová hranice, má rovněž zvýšit počet dětí, které jdou do učňovských oborů.
„Úroveň učňovského oboru není dána jenom těmi obory jako takovými, ale dětmi, které tam chodí. Jestliže dnes se téměř všichni dostanou na střední školu s maturitou, tak potom na učňovské obory jdou skutečně ti, kteří chtějí, nebo ti, kterým už nic nezbývá. Potom je motivace nulová,“ vysvětluje.
Nesouhlasí zároveň s argumentací moderátorky Marie Bastlové, že jde o nahánění žáků do učilišť, aby zlepšily jejich úroveň.
Firmy si stěžují na nedostatek techniků, nikdo si nestěžuje na nedostatek humanitně vzdělaných lidí. Ivo Vondrák
„Pokud žáci neprokáží, že mají na teoretickou úroveň znalostí, která v budoucnu bude po nich vyžadována v rámci maturitní zkoušky, tak si říkáme, zda by nebylo lepší zkusit, aby dělaly obory, které jsou také zajímavé,“ říká s tím, že dneska řemeslník si mnohdy vydělá mnohem více než „hloupý“ inženýr.
„Ti, kteří jsou dneska slabí na středních školách, tak ať raději odejdou – a myslím si, že pro ně to bude i lepší – do učňovského oboru, který může nabídnout zajímavé a atraktivní zaměření a uplatnění,“ vysvětluje.
Dodává také, že v návrhu zákona o duálním vzdělávání chtějí zatraktivnit učňovské obory – nebude se učit jenom na škole, ale i v podnicích, které chtějí absolventy využít. „Bude to úplně jiná hra,“ uzavírá.