Poklad nejsou jen zlaté mince, ale také gramodesky a nahrávky. Filip Šír se věnuje digitalizaci zvukových dokumentů v Národním muzeu, ale vedle technologie zná také příběhy archivních objevů. Kam se chodí pro zvukové rarity? Co se našlo na půdách kdysi českých domů v americkém Chicagu? A co udělat s deskami, když je najdeme v šuplíku po prababičce? Zeptá se moderátorka Patricie Strouhalová.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Lit.: Škoulová, Tereza – Strouhalová, Patricie: Byli jsme zajímavou zemí, která vydávala skvosty, říká Filip Šír, hledač starých nahrávek. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Patricie Strouhalová si se svým hostem povídala o pokladech orální historie: starých gramodeskách nebo nahrávkách na starých páscích. Koordinátor digitalizace zvukových dokumentů v Národním muzeu Filip Šír vyprávěl příběhy archivních objevů, především v Americe, kde žili čeští krajané.
Některé z těchto příběhů najdete v knize Krajané za velkou louží. Třeba ten, jak se podařilo objevit nejstarší nahrávky pro krajany v USA z roku 1903. „Vědělo se o nich už od 70. let, ale nemohli jsme je najít. Tři roky jsem intenzivně spolupracoval s Kongresovou knihovnou a nakonec se to podařilo,“ usmívá se Filip Šír.
Právě tyto nahrávky jsou pro Čechy unikátní. Tehdejší zlatník v New Yorku Jan Jedlička už kolem roku 1903 nahrával – v době, kdy to dělal jen Edison. Vytvořil okolo čtyřiceti nahrávek písniček tehdejší doby, což je z dnešního pohledu zajímavý materiál. „Ale nic se o něm neví,“ krčí rameny Fiip Šír. „Stačilo by vyjet do New Yorku a chodit po archivech a knihovnách a něco o něm najít.“
Nebo Josef Jiran. „Říkám tomu český americký sen. Narodil se ve skalách, vyučil se zhotovitelem hudebních nástrojů, přes Prahu odjel do Hamburku a do New Yorku, založil si v Chicagu firmu a od roku 1897 do 70. let spolu se synem měl Jiran Music Shop. Nahrávali a prodávali všechno kolem krajanů,“ říká Filip Šír.
Nejtěžší je prý mít ty správné kontakty. Najít dům nestačí – v 60. letech se krajané v Americe stěhovali z českých čtvrtí jinam a vazby se přetrhaly. „V Chicagu ve čtvrti Little Bohemia stojí dům Josefa Jirana, prodejce gramofonových desek. Když jsme vešli dovnitř, byl tam biliár, stoly a Mexičani. Naproti ve sklepě antikvariátu jsme ale našli jednu nahrávku,“ vypráví Filip Šír.
Tyto objevy ale nejsou pokladem jen pro Čechy. „Svět se o naši historii zajímá, protože jsme jedni z mála, kteří nemají zpracovanou zvukovou historii,“ vysvětluje Filip Šír. Paradoxně tak třeba kniha Zvukový průmysl na území českých zemí vyšla v angličtině.
Česky vydaná kniha Krajané za velkou louží má otevřít dveře další spolupráci. „Ukazuje dobu, kdy se vydávalo pro české krajany více nahrávek než u nás v českých zemích. Mezi lety 1900-1918 žilo jen v Chicagu čtvrt milionu Čechů a firma Columbia vydávala sérii Bohemian. A tento úsek historie potřebujeme zachytit,“ dodává Filip Šír.