Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 12. 2018

Jiný T. G. M. (2018, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:12

Pavel Kosatík. Kompletní audiokniha. Hudba  Dominik  Svoboda.  Režie,  střih  a mastering  Pavel  Kadlec.  Typografie,  obálka  a  sazba  Martin  Pecina.  Grafická  úprava  obalu  pro  CD Emil  Křižka.  Odpovědná  redaktorka  Tereza  Melicharová.

Čte Pavel Batěk.

Natočeno 2018.  Vydalo  vydavatelství  Tympanum  ve spolupráci s nakladatelstvím  Paseka, leden 2019 (2 CD MP3; EAN 8594072274114; celková délka 45 hod. 40 min.).

Pozn.: Jiný TGM. Masaryk  pro  20.  21.  století. Masarykův  plastický  obraz  pojmenovává  jeho  imponující  vlastnosti  a  polemicky  se  vyrovnává  sjeho  omyly.  Líčí  prezidenta   Masaryka  jako  ideového  rváče  na  cestě  za  vizemi,  o  jejichž  mravní oprávněnosti  je  přesvědčen.  Výsledkem  zápasů  je  sporné  pozitivní  dílo:  stát,  o  kterém  snily generace  předků.  Zároveň  zakladatel  paradoxně  zatížil  stát  břemeny,  která  se  časem  ukázala neúnosná.  Audokniha  Jiný  TGM  v  podání  Pavla  Batěka  je  pro  všechny,  kdo  přemýšlejí  o  české provinčnosti  demokracii  a  o  tom,  jak  ji  udržet.  Zároveň  přináší  víc  života  a  pochybností  než pomníků  a  svatých  obrázků.

Pavel  Kosatík  (1962)

Spisovatel  a  scenárista,  autor  řady  monografií  význačných  osobností  české  historie  a  kultury (například  Olga  Havlová,  Pavel  Kohout,  Ferdinand  Peroutka,  Pavel  Tigrid  a  další),  televizních scénářů  a  originálních  sond  do  české  historie,  jako  jsou  knihy  České  snění  (2010)  nebo  České okamžiky  (2011).  Bestsellerem  se  stala  i  Sběrná  kniha  (2017),  jeho  knižní  rozhovor  s  Helenou Třeštíkovou.  Autor  získal  mnohá  ocenění,  mj.  Cenu  Toma  Stopparda  (2001) či  Cenu  Ferdinanda  Peroutky  (2009).

Pavel  Batěk  (1975)

Ještě  před  závěrečnými  zkouškami  na  DAMU  se  stal  členem  souboru  Divadla  na  Vinohradech.  Zde ztvárnil  například  titulní  roli  v  inscenaci  Vojcek  v  režii  Daniela  Špinara,  Malcolma  v Shakespearově  Macbethovi  a  další  významné  role  v  inscenacích  Donaha!,  Transit,  Cyrano!!  Cyrano!!  Cyrano!!  nebo  Věc  Makropulos.  Od  sezony  2015/2016  je  členem  Činohry  Národního divadla.  Spolupracuje  také  s  filmem  a  televizí.  Mohli  jste  ho  vidět  například  ve  filmech  Swingtime (2006),  Stín  smrtihlava  (2012),  Zejtra  napořád  (2014)  nebo  Dukla  61  (2018)  a  v  seriálech  První republika,  Labyrint,  Ohnivý  kuře,  Mordparta  nebo  Bohéma.

Lit.: Gregor, Lukáš:  (Tak trochu) jiný TGM. In web Naposlech.cz, 20. 2. 2019 (recenze). – Cit.: U příležitosti stého výročí založení republiky se na pultech knihkupců objevila řada historických publikací obracejících se k naší minulosti. Jedna z těch nejprobíranějších se o několik měsíců po svém knižním vydání dočkala i převedení do audio podoby. Napsal ji Pavel Kosatík a načetl Pavel Batěk.

Už samotný název, Jiný T.G.M., slibuje, že tentokrát se bude pohled na „tatíčka“ ubírat odlišnými cestami. Pavel Kosatík mnoha svými texty potvrdil, že ačkoliv se nebojí demytizovat či upravovat/napravovat zažité soudy, ani v nejmenším neinklinuje k bulvarizaci. Totéž lze napsat i o charakteru jeho Masarykova životopisu. Vlastně to hezky dokládá už úvodní kapitola, kdy se dostáváme do polemiky, kdo vlastně byl tím Masarykovým otcem? Jelikož však neexistují řádné důkazy a není možný test DNA, Kosatík se hypotézami (až spekulacemi) odmítá více zabývat. Jeho tvrzení totiž musejí mít faktickou oporu.

Vedle tohoto přístupu, nazvěme jej historickým, však dokáže Kosatík jako málokterý jemu podobný autor nadstandardně zvládnout jazyk i coby vypravěč, vlastně beletrista. Netvrdím, že by snad měl takový vtah, s jakým pracuje expert na životopisy Walter Isaacson, přesto je místy až fascinující, kterak jednotlivé pasáže z minulosti Masaryka (a našeho státu) mohou být v rukou Pavla Kosatíka čtivé. Napínavé. Nebo zkrátka tak dobře podané, že knihu jen tak neodložíte, poslech nepřerušíte.

Ačkoliv název možná o něco více slibuje onu jinakost, osobně si myslím, že originalita či novost tohoto díla spočívá spíše v koncepci a struktuře knihy, než v množství oněch demytizací a nových objevů. Kosatík například nevypráví Masarykův život chronologicky, ale volí cestu, kdy se sice vydává (více méně) postupně na časové ose, ale kapitoly dělí tematicky. V zorném úhlu se tak objevuje řada klíčových témat, oblastí a problémů, jimž Masaryk čelil a k nimž se vyjadřoval. A které doprovázely jako určující hybatel i naše dějiny. „Rezignace“ na držení se chronologie (a de facto i svým způsobem biografičnosti jako takové) má za následek mnohem působivější text. Pavel Kosatík zpracovává například problematiku Čechů a Slováků (nebo Němců), a to nejen skrze postoje samotného Masaryka – vše zachycuje v mnohem širším kontextu. A navíc nejen jakožto popis, ale jako výklad, jako názor, komentář, v největší míře coby dílčí eseje. I proto má Jiný T.G.M. potenciál fungovat v rámci několika rovin a přežít i několik desetiletí.

Způsob Kosatíkova psaní a vůbec důležitost (a atraktivita) knihy si říkala o audio podobu. Text posluchače nezahlcuje daty a poznámkami, a plyne do uší „přirozeněji“ než třeba mimořádné historické texty Tymothy Snydera. Interpret tak měl o něco snazší práci – tempo četby nemuselo být tolik uvážlivé, neboť na pozornost posluchače audiokniha neklade takové nároky. Pavel Batěk o něco více vypráví než čte, jeho práce s hlasem nevykazuje žádné nedostatky, dobře artikuluje (ale ne s nijak nápadnou opatrností), rytmus četby je vhodně zvolen. Přesto jsem si mnohokrát říkal, že by Kosatíkovu textu slušel jiný hlas, možná starší, jakoby zkušenější. Barva Baťkova hlasu, jeho zacházení s intonací mi pro tento typ literatury přišla jaksi nezajímavá, mnohem lépe vyzní při četbě beletrie než texu o českých dějinách.

Možná ale, že volba na Baťka padla v souladu s tím, že grafické zpracování tištěné knihy má v sobě mladistvost, provokaci (o ilustrace se postaral Alexey Klyukov), a tak vydavatelství Tympanum chtělo omladit i audioknihu. Nedokáži říct, že by mi i ono grafické řešení souznělo s duchem textu, proto asi má rozpačitost i ze zvukové interpretace. A nejen té hlasové. I hudba, která tvoří předěly mezi kapitolami, postrádá zajímavost. Někdy je na tolik krátká, že jde spíš o jakýsi nepovedený jingl, jindy se o něco více rozezní, čímž se ale jen odkryje její fádnost. Vlastně mě mnohokrát při poslechu napadlo, že bez ní by to vše vyznělo lépe.

Zmíněné vady na kráse audioknihy by vás však neměly odradit od poslechu. Už kvůli všem těm výše uvedeným důvodům, jež se pojí s obsahem publikace.

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress