Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 10. 2018

Boj o Prahu (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:19

Natočeno 2018. Premiéra 8. 10. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Žantovská, Kristina:  Kristina Žantovská: Boj o Prahu. In web ČRo Plus, 8. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Takže jsme „vás pustili na to“. Bude se vyjednávat o Praze. Hráčů mocných eg míří do křesla primátora dost.

O prsa vyhrála pravice, což nic nezaručuje. Pravolevo je už dlouho dost anachronické vymezování sil a politických programů, které v praxi mnohokrát selhalo. Nechme to tak, zatím nikdo nic lepšího nevymyslel.

Vývěsní štít nikdy neříká, co se v krámě skutečně prodává. Všichni si ještě pamatujeme vládu pana doktora Béma, jeho horolezecké výšlapy byly de facto to nejlepší, co kdy pro Prahu udělal.

Teď k podstatě věci. Město je místo pro život lidí. Žádná jiná priorita neexistuje. Všechna rozhodnutí by měla projít tímhle kafemlýnkem. A pro život i těch, co nemají prachy nebo nevypadají podle našeho gusta. Město není třeba čistit od lidí, kteří se nám nelíbí, to dělali komunisti, ale integrovat je a hledat řešení.

Takže pánové, chceme město, ve kterém se dá žít, ve kterém se dá dýchat, ve kterém se dá bydlet a ve kterém se dá chodit po ulicích. Tak jednoduché to je.

Pro koho bude zlatý primátorský řetěz?

Město, kde auta nemají přednost a ti, co jezdí městskou dopravou, nejsou „socky“. Město, kde se apeluje a dělá všechno pro to, aby se po něm chodilo a nejezdilo auty. Město, které svou dopravu řeší obchvatem a mimo jeho historické centrum.

Město, které má tolik zeleně a pečuje o ni, protože ví, že každý strom produkuje víc kyslíku, než spotřebuje, a štědře nám přenechá dost na to, co sami dýcháme.

Město, do jehož centra se vrátí Pražané. Vždycky v něm žili a měli tam všechno, co k životu člověk potřebuje. Inspirací je dostatek, ve Frankfurtu nad Mohanem si postavili „nové staré město“, tak jak vypadalo, než ho válka zničila. Obyvatelé Frankfurtu jsou nadšení, radnice hrdá na své rozhodnutí.

Město, jehož historické jádro od roku 1992 zapsané na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, získává turismem věhlas i peníze, ale váží si samo sebe a nedělá z jeho pupku arénu pro pivní trakaře a řvoucí paviány odevšad.

Město, které má policii v ulicích a ne ve služebnách, kde se beznadějně potýká s papírovou administrativou.

Město, kterému nediktují ošklivou a nevkusnou podobu developeři za souhlasu stavebních úřadů. Které si chrání a respektuje genia loci, svou historii a kulturu, a v němž developeři za lukrativní zakázky lidem něco vrací. Inspirujte se, pánové, Josefem Hlávkou, kapitalistou, který sloužil národu.

No, pro začátek to stačí, počkejme si na to, kdo si ten zlatý primátorský řetěz nakonec pověsí kolem krku.

 

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress