Host: Tomáš Kraus. V Izraeli je Heydrich brán jako strůjce holokaustu, jeho vztah k Česku neznají. Jak se stát staví k uctění památky padlých? Co odhalil jeden z nejdelších a nejnákladnějších procesů v německých dějinách? Moderuje Zita Senková.
Natočeno 2018. Premiéra 13. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 8:30 h).
Lit.: Kraus, Tomáš – Senková, Zita: Tomáš Kraus: V Izraeli je Heydrich brán jako strůjce holokaustu, jeho vztah k Česku neznají. In web ČRo 2 Praha, 13. 7. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předseda izraelského Knesetu vyznamenal in memoriam české parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří v roce 1942 provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, předsedu a iniciátora konference ve Wannsee, která rozhodla o holokaustu. Co vlastně víme o našich novodobých dějinách?
„Není třeba rozebírat události roku 1942 z českého pohledu. Heydrich byl kat českého národa. Byl ale také strůjcem holokaustu, strůjcem konečného řešení židovské otázky, což byl akorát předobraz řešení české otázky a posléze i slovanské,“ říká tajemník Federace židovských obcí a viceprezident Evropského židovského kongresu Tomáš Kraus.
V Izraeli je totiž osoba zastupujícího říšského protektora brána obráceně. Tam podle Krause vědí, že byl strůjcem holokaustu, ale neví se, co spáchal v Evropě a už vůbec netuší vztah k českému národu a prostředí.
„Zpočátku jsme úplně podcenili význam takového gesta, ale je to velice důležitá věc a velmi dobrá myšlenka. Má to totiž přesahy na obě strany. Od ocenění jsme si slibovali, že česká i izraelská společnost si uvědomí obě role tohoto nacistického zločince.“
Nakonec se tak ale spíše nestalo. Izraelská ani česká média zprávu ve velkém nereflektovala. Pro ta izraelská například zprávou číslo jedna bylo prohlášení slovenské delegace, že otevře kulturní centrum v Jeruzalémě. „Možná ale, že v akademické obci toto propojení české a židovské historie možná rezonovalo. Osobně jsem ale očekával mediální ohlas daleko větší.“
„Věci, které se staly během druhé světové války, se tak trochu vytrácejí z kolektivního podvědomí. Například to, že během války celkový počet obětí v tehdejším Československu byl okolo 300 000 lidí. Z toho ovšem drtivá většina byli oběti holokaustu,“ dodává.
V Izraeli má i Masaryk své místo
Kraus byl v Izraeli v poslední době třikrát po sobě. Jak sám připomíná, mohl by klidně být českým i izraelským diplomatem. „Obě strany jsou velmi zajímavé. Vždy se snažím zprostředkovat pohled jedné i druhé strany a propojení někdy bývá docela zajímavé.“
U příležitosti 100. výročí založení Československa a 70. výročí vzniku izraelského státu je v budově izraelského parlamentu v Jeruzalémě výstava s názvem Masaryk a Svatá země.
Jaká témata v této zemi vůbec rezonují? V izraelském parlamentu, Knesetu, je aktuálně také výstava o prvním československém prezidentovi Masarykovi. Izraelci moc dobře vědí, kdo byl Tomáš Garrigue Masaryk. Tedy první hlava státu, která vůbec navštívila tehdejší židovské osídlení britské mandátní Palestiny.
„Z emocionálního hlediska ale pro mě byla velmi důležitá návštěva s delegací Evropského židovského kongresu, kdy jsme se dostali do kibucu vzdáleného 800 metrů od hranic s Gazou. Lidé tam, stejně jako v celém Izraeli, vybudovali v nehostinném prostředí pouště fungující společnost a prosperující ekonomiku, když i s nedostatkem vody vypiplají každou rostlinku. Hnutí Hamás ale nemá nic lepšího na práci, než jim tuto zeleň vypálit. To je podlý způsob boje,“ říká Kraus.