Poslech prvního magnetického pásu se záznamem z procesu s Rudolfem Slánským ukázal, že je technicky dokonalý. V Panenských Břežanech se nedávno našlo 177 pásů. Český rozhlas je převede do digitální podoby. Před 140 lety se narodil autor Lovců mamutů a popularizátor pravěku Eduard Štorch. Moderují Věra Štechrová a Jan Burda.
Natočeno 2018. Premiéra 10. 4. 2018 (ČRo Plus, 9:10 – 9:34 h).
Lit.: Blažek, Petr: Je to čistý zvuk i hrůza. In Facebook, 10. 4. 2018 (status) – Cit.: Včera jsem to poprvé slyšel, jako první byla digitalizována výpověď Vladimira Clementise. Je na záznamu slyšet, jak prokurátor listuje a kontroluje, zda je výpověď přesně podle scénáře. Clementis mluví bez jediného zádrhele, dělá správně pomlky a důrazy. Je to strašidelné. Velké poděkování Miroslavu Turkovi. Před sebou má digitalizaci okolo 55 hodin záznamu.
Lit.: Svoboda, Vítek – Burda, Jan: Před 140 lety se narodil Eduard Štorch. Autor Lovců mamutů byl také zdatným lyžařem. In web ČRo Plus, 10. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatel, pedagog a archeolog Eduard Štorch, kterému se podařilo zpopularizovat a do povědomí dětí i dospělých dostat příběhy z doby kamenné a bronzové, by dnes oslavil 140 let. Jeho asi nejznámější knihou jsou Lovci mamutů. Podle kritiků se ale Štorchovy knihy blíží spíše fantasy než historickým sondám.
„Můžeme říct, že když čteme Štorchovy romány, tak se dávné skutečnosti velmi přibližujeme,” říká archeolog z Muzea Mladoboleslavska Filip Krásný.
Podle Krásného jsou reálie ze Štorchových knih do značné míry pravdivé. „Štorch byl perfekcionista, kladl značný důraz na reálnost jak archeologické části, tak prostředí, do kterého své příběhy zasazoval. Z jeho deníků víme, že konzultoval s ornitology problematiku hnízdění kachen na stromech, nebo řešil s odborníky rozdělávání ohně.”
Lyže a mamuti
Nakolik významné je, že jeho knihy doprovázely kresby Zdeňka Buriana? „Je to zcela zásadní. Štroch s Burianem posvítili do temnot dávnověku. Je zajímavé, že zrovna Lovci mamutů nejsou spojeni jen se Zdeňkem Burianem, první vydání ilustroval Jaroslav Panuška. V jednom, tuším poválečném, vydání jsou ilustrace Ondřeje Sekory,” odpovídá Krásný.
V Muzeu Mladoboleslavska teď vzniká výstava věnovaná Eduardu Štorchovi. „Zaměříme se jednak na literární odkaz, ale zmíníme i pedagogickou činnost. Eduard Štorch byl také zdatným lyžařem, dokonce organizoval lyžařské zájezdy pro pražskou mládež, takže i to bychom na výstavě rádi přiblížili,” říká archeolog.
„Letos uplyne také sto let od prvního vydání Lovců mamutů, takže se návštěvníci můžou těšit na první vydání, i s podpisem autora,” dodává Filip Krásný.
Lit.: Skalický, Jaroslav: První magnetický pás z procesu s Rudolfem Slánským je technicky dokonalý. Čeká ho digitalizace. In web IRozhlas, 10. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pár hodin před příchodem redaktorů ČRo objevili insolvenční správci v jednom ze dřevěných psacích stolů dvě krabice s filmovým pásem. I ty předají Národnímu filmovému ústavu.
Český rozhlas převzal od Národního filmového archívu prvních deset magnetických pásů se záznamy z vykonstruovaného procesu s tzv. spikleneckým centrem Rudolfa Slánského na začátku 50. let. Rozhlasové nahrávky se spolu s filmovými dokumenty ze soudního líčení objevily nedávno ve zkrachovalé továrně v Panenských Břežanech. Kvůli obavám ze znehodnocení vzácného materiálu postupovali pracovníci archivu při prvním poslechu velmi opatrně.
„Pás nebudu samozřejmě zakládat běžným způsobem, abych ho položil na talíř, ale naopak talíř z magnetofonu sejmu a ten pás se na něj pokusím posunout,“ popisuje opatrný postup práce s vzácnými páskami Miroslav Turek z archivu Českého rozhlasu a magnetofonový pás přesouvá z krabice na kovový talíř a přenáší ho na studiový magnetofon.
Na pásce je jmenovka se základními údaji. „Čekat bychom měli Vlado Clementise, pás byl natočen 21. 11. 1952, byl to druhý den procesu a signatura s názvem Pankrác, to znamená přímo soudní síň,“ předčítá jmenovku Turek.
Pásek se rozeběhl a ze studiového magnetofonu zní originální soudní projev Vlado Clementise.
„Něco takového jsem ani nečekal,“ přiznává ohromeně archivář Turek. „Je to naprosto dokonalý, excelentní záznam. Kdyby mi někdo řekl, že byl natočen včera, tak bych mu to klidně věřil.“
„Bezpochyby je to jeden z největších unikátů za posledních několik desítek let, které se podařilo objevit a který teď můžeme zpracovat, zdigitalizovat a nabídnout jak historikům, tak veřejnosti a to je úžásné,“ dodává Dušan Radovanovič, vedoucí archivních a programových fondů Českého rozhlasu, kam právě přibyl jeden opravdu výjimečný archivní kousek.