Nedělní parlamentní volby v Itálii vyhrála podle předběžných výsledků středopravá koalice, žádná z hlavních politických sil ale nezískala většinu. Co bude dál? Hostem Interview Plus je redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska. Připravil a moderuje Jan Bumba.
Hovoří Ondřej Houska.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: V italských volbách zvítězili populisté. Levicoví i fašizující, hodnotí redaktor. In web ČRo Plus, 5. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:„Lize severu šlo o větší autonomii pro sever Itálie, snížení státních výdajů a tradičně jí volila buržoazie, které vadily finanční transfery na jih země. Salvini stranu obrátil proti migraci, Evropské unii a eurozóně,“ vysvětluje Ondřej Houska.
Nedělní parlamentní volby v Itálii vyhrála podle předběžných výsledků středopravá koalice, kterou tvoří strana Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho a protiimigrační a euroskeptická Liga severu Mattea Salviniho, jež ale v rámci celého uskupení získala nejvíce hlasů. „Volby jsou drtivou porážkou pro řadu italských politiků a mezi nimi i pro Berlusconiho,“ říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska.
Zároveň připomíná předvolební deklaraci obou stran, že ta silnější z nich bude mít právo nominovat premiéra. Tím by tak podle výsledků měl být právě Salvini. Středopravicová koalice ovšem nezískala většinu a je otázka, kdo nakonec bude vládu sestavovat.
„Salvini svou stranu zavedl na xenofobní, rasistické, extremistické a fašizující pozice. To není urážka, to je fakt.“
Ondřej Houska
I ve vládě by ale těžko dokázala splnit svůj program. „Je to snůška totálně nereálných slibů. Pokud bychom sečetli sliby všech kandidujících stran, dostaneme asi deset bilionů korun. A dvě třetiny těchto výdajů nasliboval středopravicový blok,“ upozorňuje.
Požaduje například zavedení patnáctiprocentní rovné daně, což je podle Housky nereálné vzhledem k výši státního dluhu, protože by to znamenalo obrovský výpadek příjmů. Jako reálnější naopak vidí slib přitvrzení postoje vůči migrantům, za poslední čtyři roky do Itálie přes Středozemní moře připlulo přes 600 tisíc žadatelů o azyl. Od června loňského roku ale počty příchozích klesly skoro o sedmdesát procent.
Itálie v krizi
„Hnutí pěti hvězd založil komik Beppe Grillo. Bez jakékoli urážky je to něco, jako by české volby vyhrála strana Jiřího Krampola,“ říká Ondřej Houska.
Nejsilnější stranou je levicově-populistické Hnutí pěti hvězd, která prosazuje rozhodování pomocí internetových referend a velmi důslednou ochranu životního prostředí. Vystupuje ale také proti migraci a charakteristická je i její velká příchylnost k Rusku.
Ve volbách naopak propadly tradiční strany, především pak vládnoucí levostředová Demokratická strana, která dosáhla nejhoršího výsledku ve své historii. „Musela řešit důsledky hospodářské a dluhové krize, udělala řadu i nepopulárních reforem. Ekonomické oživení je ale příliš mírné,“ popisuje Houska.
„Volby jsou větším triumfem populistů, než se čekalo. V součtu dostali více než polovinu hlasů.“
Ondřej Houska
Příčinu úspěchu populistů vidí v tom, že Itálie patří do malé skupiny zemí, jejichž ekonomický výkon je nižší než v roce 2008, kdy začala světová hospodářská krize. Průměrná domácnost je o deset procent chudší, než byla tehdy, a nezaměstnanost je vysoká, a to především mezi mladými.
„Produktivita práce je na úrovni roku 2000. Ne proto, že by Italové byli líní, ale protože firmy nedosáhnou na bankovní úvěry, neinvestují a neinovují. Euro není příčinou stagnace italské ekonomiky, možná problémy trochu prohloubilo, ale vystoupení by pro Itálii byla katastrofa. Liga severu ani Hnutí pěti hvězd už referendum o opuštění eurozóny neprosazují,“ všímá si Houska.