Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 3. 2018

BáSnění – David Jan Žák 1/5 (2018)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:11

David Jan Žák představuje své nejoblíbenější básně. S autorem připravila Martina Toušková.

Natočeno 2018. Premiéra 5. – 9. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:25 – 6:30 h).

Obsah: 1. Nanao Sakaki: Praha – 2. Gregory Corso: Šílený jak – 3. Šimon Leitgeb: Děda Budík – 4. Egon Schiele: Nejdřív jsem viděl aleje věčně jarní… – 5.D. J. Žák: Podívej, padá jmelí…

Lit: Toušková, Martina – Hynčíková, Petra: BáSnění Davida Jana Žáka. In web ČRo 3 Vltava, 8. březen 2018 (článek). – Cit.: Spisovatel, novinář a momentálně také učitel výtvarné výchovy a tvůrčího psaní David Jan Žák představuje básně, které ho v době dávné i docela nedávné oslovily.

Zřejmě nejznámějším dílem Davida Jana Žáka je jeho zatím poslední román s názvem Návrat krále Šumavy (2013) o nejslavnějším šumavském převaděči Josefu Hasilovi. Vedle historických pramenů tvoří kostru románu osobní vzpomínky samotného Hasila žijícího v Americe, se kterým si autor knihy několik měsíců pravidelně telefonoval.

David Jan Žák se narodil v roce 1971 v jihočeských Prachaticích. Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity. Pracoval jako novinář pro televizi i rozhlas. Momentálně působí na Česko-anglickém gymnáziu v Českých Budějovicích, kde učí výtvarnou výchovu a vede kurzy tvůrčího psaní. Na nich potkal i mladého českobudějovického básníka Šimona Leitgeba, jehož báseň vybral do jednoho z dílů BáSnění. Coby autor začínal David Jan Žák poezií – například sbírky Výlet zpátky, Dešti mezi slova, Pavouci v řece, Spodní zrcadla. V roce 2006 mu vyšla první próza s názvem Axe Africa. V roce 2009 se na pultech objevuje šumavský krimithriller Ticho.

ÚDAJE O VYDÁNÍ:

  • Nanao Sakaki: Praha (přeložil Jiří Wein, vyd. Pražská imaginace, Praha 1990)
  • Gregory Corso: Šílený jak (přeložil Jan Zábrana, z výboru Mokré moře, nakl. Odeon, Praha 1989)
  • Šimon Leitgeb: Děda Budík (ze sbírky Mezi náma, nakl. Petr Štengl, 2017)
  • Egon Schiele: Nejdřív jsem viděl aleje věčně jarní… (přeložil Ivan Wernisch, z monografie Egon Schiele, nakl. Odeon, Praha 1991)
  • D. J. Žák: Podívej, padá jmelí… (ze sbírky Spodní zrcadla, nakl. Mladá fronta, Praha 2008)

 

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress