Josef Haslinger. Kompletní audiokniha.
Čte Miroslav Táborský. Bonusovou kapitolu Angelus ante portam inferam napsal a čte Robert Záruba.
Svobodomyslný, vzdělaný a přemýšlivý člověk Bohumil Bóža Modrý. Jeho výkony obdivoval celý svět. Konkrétní nabídka z NHL na sebe nenechala dlouho čekat. Souhlas českých činovníků byl podmíněn ještě jednou účastí na mistrovství světa a ziskem medaile. Úkol splněn, Modrý a jeho kamarádi vezou další zlato. Přesto je jeho odchod do zahraničí zamítnut. Na protest ukončuje kariéru. To ale komunistické mašinérii o rok později nezabrání v tom, udělat z něj hlavu smyšlené protistátní skupiny. Do ní bylo zařazeno i dalších 11 hráčů reprezentačního mužstva. V tajném procesu vynesl soudce Josef Kruk brutální tresty. Po pěti letech těžkého žaláře v uranových dolech byl na amnestii propuštěn. Práce s uranem bez jakýchkoli ochranných prostředků byla hlavním důvodem jeho úmrtí v roce 1963 ve věku 46 let.
V roce 2011 byl in memoriam uveden do Síně slávy světového hokeje.
Lit.: Kamberský, Jakub: Musíte to napsat! In web Naposlech.cz, 20. 3. 2018 (recenze). – Cit.: Fiktivní nakladatel stižen bechtěrevovou chorobou, přijíždí do lázní Jáchymov. Zde se shodou okolností setkává a posléze spřátelí s bývalou tanečnicí, dcerou legendárního československého hokejisty Bohumila „Bóžy“ Modrého, který byl v roce 1950 spolu s dalšími jedenácti spoluhráči odsouzen ve vykonstruovaném procesu za podvratnou a protistátní činnost. Z patnácti let trestu si odpykal celou třetinu, z velké části v tom nejtvrdším kriminálu, v uranových dolech v Jáchymově.
Interpret Miroslav Táborský dokáže číst velmi citlivě, když je třeba tak i rozezleně, lehce přechází z narativní formy do striktně dokumentární. Jeho projev je poutavý, přesto posluchač nemůže očekávat snadný poslech. Na vině není ani tak zdrcující příběh o krutosti osudu a svévoli moci komunistické totality, ale spíše Haslingerova snaha dostat do knihy hned několik příběhů – vývoj rukopisu o utrpení hokejistů, příběh bývalé tanečnice a samotného nakladatele. Častá změna dějových linií je zejména ve zvukové podobě matoucí a snižuje tak prožitek z popisu cesty nadějného hokejového snu končícího v kriminále.
Bohužel ani samotné zpracování audioknihy nejde orientaci v ději příliš naproti. Některé výjevy (fantazijní představy tanečnice) jsou zvukově odlišeny drobným echem, jinak ale posluchač dostává souvislý tok vět, rozdělený vždy na konci jednotlivých tracků zbytečně dlouhými hudebními předěly. Audioknize Jáchymov by jistě pomohlo, kdyby ji střídavě četl muž a žena a dokumentárních popisů by se ujal třetí hlas, třeba sportovní komentátor Robert Záruba, který se ctí načetl předmluvu.
S několika chybami se lze setkat i u technické stránky. Nahrávka je nasnímaná příliš hlasitě, takže se několikrát stalo, že při vyšší intenzitě interpretova hlasu dochází k přebuzení. Hladina zvuku je sice ve výsledné nahrávce vyrovnaná, ale co je to platné, když šel zvuk, jak se ve zvukařské hantýrce říká, už při nasnímání „do červenejch“. Pauzy a střihy působí mnohdy nepřirozeně, navíc je patrné opakované použití umělé pauzy, ve které zůstalo velmi zřetelné lupnutí, o občasných dropoutech nemluvě.
Je velká škoda, že když už má vydavatelství šťastnou ruku v dramaturgii titulů i výběru interpretů, nedá si větší práci s výsledným zvukem nahrávky. Celkový dojem ze zvukové podoby románu Jáchymov tak mohl být mnohem lepší.