Zdeněk Svěrák. Pohádka. Hudba Dalibor Basler. Režie Jan Fuchs.
Osoby a obsazení: Ludvík Šňůra, reportér (Miloš Kopecký), král Tichošlap Čtvrtý a Dutý (Bohuš Záhorský), Josef Špicl, králův rádce (Martin Růžek), doktor Sádlo (Oldřich Musil), elektrikář Karel (Jiří Krampol), Tichá, učitelka tichého zpěvu (Jindra Holmanová), princezna Bohunka (Pavlína Filipovská), Sloupník (Vladimír Salač), žák Bíško (Pavel Galan), poštmistr Spěšnina (Luděk Kopřiva), vězeň (František Beránek), Jaroslava Drmlová a další.
Připravil Československý rozhlas v roce 1964. Premiéra (?) 24. 5. 1964 (Praha, 12:58-13:40 h.). Repríza 8. 7. 1967 (Praha, 14:00-14:45 h.) na závěr 1. mezinárodní přehlídky her pro děti. Obnovená (webová) premiéra 28. 3. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 40 min.).
Pozn: Nahrávka existuje, ale pouze v pracovní verzi (z osobního archívu režiséra Fuchse). Znovuuvedena byla 28. 3. 2026 na stránkách ČRo 1 Radiožurnál k 90. narozeninám Zdeňka Svěráka. Pohádka byla v roce 1988 znovu natočena Karlem Weinlichem pod titulem Kolo se zlatými ráfky.
V roce 1966 byla hra nastudována v Südwestfunk pod názvem Das Königreich der Leisetreter.
Lit.: Maleček, Tomáš – krt: Rozhlasovou pohádku Tiché šlapací království nechali cenzoři smazat. Po 20 letech od okupace se dočkala přepracování. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Satirickou pohádku Zdeňka Svěráka Tiché šlapací království potkal v komunistickém Československu osud mnoha nežádoucích nahrávek – byla smazána. „To byla taková svobodomyslná pohádka, jejímuž poselství kdekdo rozuměl, že to je proti nesvobodě. Je to království, kde se nesmí mluvit nahlas, ale musí se šeptat, a rozhlas ji nasazoval, když byla obleva. Třeba když jsme chtěli, aby prezident Novotný odstoupil, tak nasadili tuto pohádku,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (…)
Lit.: and: Znovuobjevený poklad z pera Zdeňka Svěráka. Poslechněte si pohádku Tiché šlapací království z konce 60. let. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. 3. 2026 (článek). – Cit.: Satirickou pohádku Zdeňka Svěráka Tiché šlapací království potkal v komunistickém Československu osud mnoha nežádoucích nahrávek – byla smazána a po desetiletí považována za nenávratně ztracenou. Letos se ji podařilo v Archivu Českého rozhlasu objevit a odborně vyčistit, takže si ji můžete poslechnout v původní podobě, jak zazněla v éteru před 60 lety.
Po pohádce Tři auta z roku 1963 bylo Tiché šlapací království Svěrákovým druhým rozhlasovým pohádkovým pokusem.
„Byla to taková svobodomyslná pohádka, jejímuž poselství kdekdo rozuměl, že to je proti nesvobodě,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. „Je to království, kde se nesmí mluvit nahlas, ale musí se šeptat. A rozhlas ji nasazoval, když byla obleva. Třeba když jsme chtěli, aby prezident Novotný odstoupil, tak nasadili tuto pohádku.“ (…)
Původní nahrávku v režii Jana Fukse nechali cenzoři po roce 1968 smazat, jelikož příběh až příliš připomínal situaci v normalizovaném Československu. Znovu ji natočil po dvaceti letech Karel Weinlich už pod názvem Kolo se zlatými ráfky (1987). Miloše Kopeckého a Bohuše Záhorského v hlavních rolích nahradili Boris Rösner a Karel Heřmánek. I tuto verzi si nyní můžete exkluzivně poslechnout v aplikaci mujRozhlas.
Teprve letos přišli pracovníci Archivu ČRo s překvapivým objevem: „Původní nahrávka se naštěstí uchovala na pásu v pozůstalosti režiséra Jana Fuchse. Ten si pohádku pro svoji potřebu přetočil z originálního pásu, který se nedochoval. Ztotožnit nahrávku se podařilo až letos zvukaři Archivu ČRo Miloslavu Turkovi,“ popisuje vedoucí Archivu ČRo Tomáš Dufka.
Tiché šlapací království zaujalo už v 60. letech i zahraniční tvůrce a pohádku natočili také v polštině, němčině a ruštině. Poslechněte si srovnání úryvků jednotlivých jazykových verzí – české (v přepracované podobě režiséra Karla Weinlicha – Kolo se zlatými ráfky) a polské, německé a ruské. Jak se v nich například představuje reportér královského rozhlasu Ludvík Šňůra? (…)