Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2004 (4 x 5 min.).
Pozn: Úspěšná spojenecká invaze ve Francii, ale hlavně sovětská ofenzíva z konce června 1944 vyvolala v zemích východní Evropy snahy zbavit se teď už nepohodlného spojenectví s Němci a přidat se nějakým způsobem k vítězům. Inspirovány příkladem Itálie se o to nejdříve pokusily Rumunsko i Bulharsko.
Když se koncem srpna přiblížily sovětské jednotky k Rumunsku, v Bukurešti vypuklo povstání. Král odstranil maršála Antoneska a nová vláda přijala sovětské podmínky příměří a vyhlásila válku Německu. Také v sousedním Bulharsku vláda oznámila, že ruší válečný stav se Sovětským svazem a že odzbrojí německá vojska na svém území. SSSR to ale neakceptoval a bulharskou neutralitu neuznal – 5. 9. vyhlašuje Bulharsku válku. Poté, co sovětské jednotky pronikly do země, vypuklo v Bulharsku 8. 9. povstání komunistů a důstojnické organizace Zveno. Také v Maďarsku dochází před příchodem Rudé armády k povstání a výměně vlády, ale z úplně opačných důvodů. Vůdce místních fašistů Szálasi tam povstane proti admirálu Horthymu, který se pokoušel se Spojenci uzavřít příměří. V zemi budou Sověti ještě dlouho tvrdě bojovat a Rudá armáda dobude Budapešť až v polovině února následujícího roku. (anotace)