Petr Žitavský. Pásmo o slavném textu českého středověku. K 650. výročí úmrtí jeho autora Petra Žitavského připravila Kateřina Charvátová. Na loutnu a renesanční nástroje improvizují Tomáš Najbrt a Michal Pospíšil. Hudební režie Pavel Nikl. Režie Jana Klimentová.
Účinkují Jana Štěpánková, Martin Růžek, Josef Červinka a Rudolf Pellar.
Natočeno 1989. Premiéra 30. 11. 1989 (Vltava, 13:00 – 14:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 15. 2. 1992 (Vltava, 15:30 h.); 1. 1. 1994 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.); 8. 12. 1995 (ČRo 2 Praha, 2:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou; 21. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.) v cyklu Vltavské speciály.
Lit.: Charvátová, Kateřina: Petr Žitavský: Kronika zbraslavská. Pásmo o slavném textu českého středověku. In web ČRo 3 Vltava, 21. 4. 2025 (článek). – Cit.: Latinsky psaná Zbraslavská kronika vznikala v letech 1305–1339. Jejími autory jsou opati Ota Durynský a Petr Žitavský. Kronika se stala nejdůležitějším pramenem českých dějin 14. století.
Kromě prozaického textu obsahuje také verše. O jejím významu svědčí také to, že celé její úseky se objevují i v později napsaných kronikách. Začíná vyprávěním o vládě a tragickém konci Přemysla Otakara II. a končí událostmi z roku 1337, které sepsal Petr Žitavský na jaře r. 1338. (anotace)
Lit.: anonym: Zbraslavská kronika. In Týdeník Rozhlas 50/1995 (4. 12. 1995), s. 17 (článek). – Cit.: Vedle Kosmovy kroniky je nejvýznamnější historickým dílem našeho středověku Chronicon Aulea Regiae (Zbraslavská kronika). Počal ji psát mnich Ota jako legendární dílo oslavující zakladatele Zbraslavského kláštera, Václav II. Otův pokračovatel, pozdější opat kláštera Petr Žitavský, ji rozšířil na kroniku celých Čech, sahající až po rok 1338. Petr byl původem Němec, ale Žitava, z níž pocházel, patřila k Českému království a Petr s českým prostředím nejen srostl, ale stal se mluvčím českých zájmů. Jeho kronika má veliký význam historický i literární. Kronikář, který byl i jinak literárně činný (složil didaktickou báseň o pravidlech řeholního života a sbírku kázání), se zde představuje jako vynikající stylista a znalec středověkých poetik. Usiloval o elegantní slovesný ráz, liboval si v básnických přirovnáních a slohových ozdobách. Proto své vyprávění prokládal rýmovanými hexametry.
