S pořadem Archiv Plus si připomeneme asi nejznámější osobnost české psychiatrie dvacátého století – Miroslava Plzáka. Připravil David Hertl.
Natočeno 2015. Premiéra 13. 11. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min) v cyklu Archiv Plus. Repríza 24. 6. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus; 15. 8. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Hertl, David: Miroslav Plzák: Štěstí trvá jenom chvilku. In web ČRo Plus, listopad 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Psychiatr Miroslav Plzák (1925-2010) proslul jako vyhledávaný řešitel problémů párového soužití. Několika generacím svými s humorem podanými metodami ukázal, jak zvládat „manželské judo“. Od úmrtí klasika manželské terapie uplyne v listopadu pět let.
Rodák z Libušína u Kladna prožil dětství v Praze. Maturoval rok před koncem války a byl poté totálně nasazen v jedné libeňské fabrice. Absolvoval medicínu na Karlově univerzitě a už po druhém ročníku ho přitáhla psychiatrie.
Byl členem Československé strany národně socialistické, proto po studiích coby politicky nespolehlivý léčil čtyři a půl roku „pétépáky“.
Po praxi v léčebnách v Praze-Bohnicích, Kroměříži a Horních Beřkovicích nastoupil v roce 1959 na pražskou psychiatrickou kliniku věhlasného profesora Vondráčka. Po čtyřech letech se stal primářem a na klinice pak působil do roku 1989, kdy odešel do důchodu.
Klinicky se Plzák mimo jiné zabýval depresemi. Mezi jeho pacienty bylo mnoho známých osobností, také herců. Od 60. let byl totiž „jako doma“ mezi bohémskou společností spojenou s pražskými divadly Rokoko, Semafor či Reduta.
Kvůli stykům s uměleckým světem a také proto, že na klinice pomohl řadě lidí, kteří měli politické problémy, byl zajímavým objektem pro Státní bezpečnost.
Razantně popíral, že by jakkoli se Státní bezpečností spolupracoval. Ta na něj přesto od roku 1959 do roku 1964 vedla spis v kategorii „Agent“. Znovu byl Státní bezpečností zaevidován v roce 1971 v kategorii „Důvěrník“; tento svazek byl uzavřen v roce 1988.
Český rozhlas má k dispozici dokument Státní bezpečnosti, ze kterého vyplývá, že například v roce 1963 Miroslav Plzák informoval Státní bezpečnost o průběhu léčby Waldemara Matušky na psychiatrické klinice.
Odborníka na manželské soužití udělal z Plzáka rostoucí počet sebevražd začátkem 60. let a příkaz strany a vlády „něco s tím udělat“. Tím něčím se stala první Linka důvěry, k níž se Plzák inspiroval u britských samaritánů. Slouží od roku 1964 dodnes.
A protože většina klientů se na Linku důvěry obracela s manželskými konflikty, vytvořil samostatný vědní obor zabývající se manželstvím, matrimoniologii, a jako první na světě také napsal vysokoškolskou učebnici na toto téma.
K jeho nejznámějším teoriím partnerství patří pravidlo tří „S“ – soucit, stesk a starost (strach). Za největší rozvraceče vztahů naopak považuje výčitky, osočování a výhrůžky.
„Smyslem manželství není, aby v něm byli partneři šťastní, od toho jsou tady záliby. Štěstí trvá jenom chvilku,“ tvrdil Plzák.
Odromantizování manželské lásky a štěstí, poukazování na nicotnost milenecké lásky či popisy nevěr mu vedle velké popularity přinesly i osočování z cynismu.
Jeho rady, jak najít správného partnera či jak „přežít“ manželství, jsou pořád „in“ a jeho knížky patří mezi bestselery. Vedle desítek populárních a odborných publikací psal také televizní inscenace a divadelní hry.