Pavel Molek. Minutová hra. O vlasti a nevítaných hostech. Minutový příspěvek k palčivým otázkám (nejen) dnešních dnů. Zvukový mistr:Milan Křivohlavý. Zvuková spolupráce Jakub Rataj. Hudební spolupráce Petr Šplíchal. Dramaturgie Klára Novotná. Režie Martina Schlegelová.
Osoby a obsazení: On (Petr Lněnička), Ona (Jana Stryková).
Natočeno 2015. Premiéra 6. 10. 2015. Repríza 25. 11. 2015; 5. 9. 2016. K poslechu zde.
Text hry:
Šustění novin.
On: (Znechuceně vzdychne.) Už ani ty noviny se nedaj číst.
Ona: Co tě zas naštvalo?
On: Co asi? Ty imigranti.
Ona: Zase připlula nějaká další loď?
On: (naváže) A nikdo neví, kam s nima, pochopitelně. Já bych je votočil a poslal, vodkud přišli.
Ona: Jako zpátky přes moře?
On: Jasně, že přes moře. Kam jinam?
Ona: Ale vždyť tam maj válku.
On: No a? Můžu já snad za to? Nemůžu! Ale doktoři, úřady a já nevim co, se jim budou platit z mejch daní! A voni budou akorát čekat s nataženou rukou.
Ona: Třeba by taky rádi pracovali.
On: Vidělas je? Prosim tě, copak takhle vypadaj lidi, co by uměli vzít za práci? Ty nám sem tak leda něco zatáhnou…
Ona: Počkej, ty myslíš, že by sem mohli přivézt nějaký nemoci?
On: Nemoci a bůhví co horšího. Takovýhle lidi jsou vždycky riziko. Jiná víra… Jiný zvyky… Představ si, že by si naše děti měly hrát s těma jejich –
Ona: (přeruší ho) Ale aspoň pár bysme jich snad přijmout mohli, ne?
On: Jo, pár. Podej čertu prst a sežere ti celou ruku. Když to takhle pude dál, tak se tu za chvíli budou roztahovat všude. (Vzdychne, zdvihne se, jde k rádiu.)
Cvakne knoflík. Ladí rádio.
On: (mluví do ladění) Ale já, já jim tuhle zemi sežrat nenechám. Protože tahle země patří nám, rozumíš? Nám, Američanům.
Podaří se naladit píseň Moonlight serenade v podání orchestru Glenna Millera.
On: (pokračuje bez přerušení) Ne nějakejm zatracenejm Židům, Polákům a já nevím jaký evropský pakáži. Ať si Evropani s tim svým Hitlerem poraděj, jak uměj, no ne?
Do vytracena zní Moonlight serenade.