Jan Drda. Hra. Rozhlasová úprava Dalibor Chalupa. Hudba Miloš Vacek. Kytara Jiří Majer. Orchestr řídí Ladislav Simon. Asistent režie Vratislav Kuška. Technická spolupráce Vladimír Bako a Jiřina Žáková. Stěhováci dle prezenční listiny. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Oldřich Hoblík.
Osoby a obsazení: vypravěč (Otakar Brousek I.), Arnošt Zvoník, dříve čs. podplukovník (Otomar Korbelář), Irena, jeho žena (Vlasta Chramostová), Jiří Rajnyš, inženýr (Josef Bláha), Eva, jeho žena (Jiřina Švorcová), Tonda Pernek, domovník (Čestmír Řanda), Anča, jeho žena (Libuše Havelková), Mirek Podhora, malíř (Stanislav Remunda), Slávka Kodetová (Jiřina Jirásková), Sigi Kantorek (Zdeněk Řehoř), Wanda Górska (Antonie Hegerlíková), Lojza Kolka (Jaroslav Moučka), Franta Severa (Vladimír Krška), Sláva Hřebejk (Vladimír Bičík), hauptmann Tümmler, nacistický důstojník (Vlastimil Fišar), Maxim Jakimčuk, gardový major (Vladimír Kakljugin), Geňa Burkov, gardový seržant (Rudolf Kolčanov), spojka (Jiří Bednář), hlasy v telefonu (Jindra Hollmanová, Josef Šulc a Miloš Hajský).
Natočeno 1965. Premiéra 2. 5. 1965 (Československo I, 18:10 h.). Repríza 7. 5. 1966 (Praha, 9:10 – 11:02 h.).
Pozn.: Autor se znovu vrací ve své hře k Pražskému květnovému povstání. Těžiště jeho hry tentokrát není v zachycení vzrušujících událostí, nýbrž v zobrazení duševních pochodů hrdinů rozličného společenského postavení a v postupném odhalování jejich pravých tváří i růstu k velikosti, jak si je vynucuje revoluční dění památných dní. (anotace)
Text hry in: Drda, Jan: Jsou živí, zpívají. Praha: Orbis, 1961, 105 s.
Lit.: anonym: Jsou živi, zpívají. In Čs. rozhlas a televize 18/1965 (20. 4. 1965), s. 16 (článek). – Cit.: Jan Drda a Adolf Branald se vzepjali ve svých prvních prózách, zachycujících revoluční dni v Praze památného května 1945 umělecky nejvýše, i když jejich díla vznikla v doznívání velkých událostí. „Němá barikáda“ a „Severní nádraží“ zůstanou trvale dokumentem i příkladem autorské střídmosti v zacházení s ději, které přímo volaly po patosu a které mohly svést k schematismu. — Přibližně stejně se Jan Drda zmocňoval látky o povstání, když psal divadelní hru ,,Jsou živí, zpívají“. Ztížil si ovšem dramatickou koncepci tím, že dějištěm událostí učinil dům nedaleko Trojského mostu, v němž se pak odehrávají lidské i politické konflikty dní mezi 4. a 9 květnem 1945. Anebo právě naopak je tento uzavřený prostor centrem, v němž se hřmění povstání odráží a zesiluje. Vyvolili jsme tuto naši jedinou hru o pražském povstání, aby u pamětníků vyvolala vzpomínky a aby mladí nezapomněli. Hru nastudoval s herci Divadla Čs. armády režisér Oldřich Hoblík.