Připravil Stanislav Motl. Kounovské kamenné řady.
Účinkují Stanislav Motl, Jaroslav Helšus, geolog Antonín Hluštík, Ing. Ivan Mackerle, psychotronik Rudolf Pitra, badatel Jiří Klinger, publicista Jaroslav Lenk.
Premiéru vysílal ČRo 2 Praha 18. 9. 2010 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 28 (30 min.). Repríza 9. 10. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Lit.: (anonym): Kamenný otazník u Kounova. In web ČRo 18. 9. 2010 (anotace). – Cit.: Celý svět obdivuje bretaňskou obec Carnac, kde je možné spatřit víc než 3000 neolitických menhirů, které se tu všude v okolí nacházejí. Carnac podobně jako například britský Stonehenge vzrušuje především archeology, geology a další vědce mnoha oborů. Ti všichni se ptají: Kdo tyto kameny vztyčoval? A proč z nich tvořil pravidelné řady? Proč tyto kameny kdysi tvořily velké komplexy?
Málokdo ví, že podobná záhada existuje i v naší zemi. Jedná se o Kounovské kamenné řady. Nacházejí se v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounovem nedaleko Mutějovic. Kounovské řady bývají považovány za pravěkou megalitickou observatoř, za kultovní místo. Skeptici v nich naopak vidí meze polí z novověku.
Záhadné místo objevil kounovský učitel Antonín Patejdl. V roce 1934 kounovské řady prozkoumal, změřil a upozornil na ně archeology. Původně se předpokládalo, že jde výlučně o geologický úkaz. Jak ovšem vysvětlit, že kopec, na kterém se řady nacházejí, je složený ze zvětralé opuky, zatímco kameny jsou z křemence, který je navíc mnohem starší než samotný vrch? Co vedlo pradávné obyvatele k naskládání více než 2000 kamenů? O tom už bude vyprávět další z pořadů seriálu Stanislava Motla Stopy, fakta, tajemství. Reportáž pracuje se třemi hypotézami, které by měly objasnit podstatu této pozoruhodné a stále záhadné stavby.