18. díl cyklu Historie českého zločinu. Když našli detektivové pražské kriminálky před Vánocemi roku 1924 tajnou místnost s uschovanými sudy netušili, že jsou na začátku velkého případu – takzvané lihové aféry. Kriminalisté versus bohatý továrník, který s pomocí úplatků dokázal několik let unikat trestu. Případ, na jehož konci se objeví i dopis odsuzující soudce a jeden tajemný kufr. Připravila Bronislava Janečková. Scénář Bronislava Janečková a Miloš Vaněček. Režie Vít Vencl. Zvuk Petr Šplíchal.
Účinkují Vasil Fridrich, Hanuš Bor, Aleš Procházka, Filip Kaňkovský, Dušan Sitek, Klára Suchá.
Natočeno 2016. Premiéra 4. 5. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 26 min) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 26. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h).
Lit.: Janečková, Bronislava – Vaněček, Miloš – Taud, Rostislav: Tajemství lihovaru. Příběh prvního českého mafiána? In web ČRo, 26. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Ten chlap je jako chobotnice. Sahá na všechny strany. Až do státní a právní sféry,“ říkali si policisté ve 20. letech. Takzvanou lihovou aféru vyšetřovali řadu let. Pachatel totiž výpovědi svědků řídil i z vězení.
V prosinci 1924 našli pražští detektivové ve velkoskladu Františka Kruchni na pražských Vinohradech 22 hl nezdaněného lihu. Další vyšetřování kriminalisty dovedlo k majiteli pardubické továrny na hole a deštníky Bohuslavu Zeithammerovi. Denaturovaný líh prý potřeboval na lakování holí.
Finanční kontrola ale ukázala obrovskou a neustále rostoucí spotřebu lihu, zatímco výroba holí a deštníků v pardubickém závodě Appelit klesala. Zeithammer evidentně stát podváděl několik let vyhýbáním se denaturizaci nezdaněného lihu. Škoda šla do milionů. Jenže z vazby museli Zeithammera propustit.
Věděl, koho uplatit, aby se za něj přimluvil. A taky díky svému vlivu stihl likvidovat nepohodlné osoby. Sám se svými společníky odjel hned do Vídně. V Pardubicích mezitím jeho slavná továrna vyhořela. Škoda dva miliony a pojistný podvod víc než zřejmý. Zeithammer musel znovu před soud:
A pak se jim do rukou dostal kufr s motáky, které Zeithammer posílal během svého krátkého uvěznění v roce 1928. Kufr obsahoval i návody, jak má který svědek vypovídat, nebo návrh výhrůžného dopisu předsedovi soudu a státnímu zástupci.
Na motácích figurovala jména typu poslance Jana Hrizbyla. Soudní jednání muselo být přerušeno, aby si soudci a státní zástupce mohli důkazy nastudovat. Detektivové mezitím zajistili další motáky. Zeithammer byl nakonec odsouzen ke čtyřem letům těžkého žaláře. Jeho další osudy nejsou známé.