Slovenskou vládou Roberta Fica prošel návrh zrušit elitní složku prokuratury, která dohlíží na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů. Některé kauzy se týkají i předchozího Ficova vládnutí. Jaké další nebezpečné změny kabinet v sousední zemi prosazuje? A podaří se Ficovi pokřivit demokratický právní stát? (…)
Republikáni v americkém Senátu zavrhli návrh prezidenta Joe Bidena na novou pomoc Ukrajině. Mělo přitom jít v přepočtu o víc než bilion korun. Bilý dům to označil za nejlepší dárek pro Putina. Proč Republikáni návrh zablokovali? A jak moc by tím mohla Ukrajina utrpět? (…)
Lit.: Trojan, František – Sedláček, Štěpán: Fialova vláda v poločase: Opozice by dnes získala 110 mandátů. In web Respekt.cz, 9. 12. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S analytikem Pavlem Ranochou a politologem Lubomírem Kopečkem o výkonu a rekordně nízké popularitě vládního kabinetu pětikoalice.
Vláda Petra Fialy v těchto oslavila dva roky úřadování. Je ale co slavit? Protesty ve školách, firmách nebo nemocnicích napříč Českou republikou, sílící opozice a rekordně nízká důvěra občanů v kabinet pěti stran. Je vláda opravdu tak špatná, jak lze číst z průzkumů? A znamená to, že ji za dva roky u moci vystřídá ANO a SPD? (…)
Hovoří Petra Procházková (41), Jana Cíglerová a další.
Natočeno 2023-2026. Webová premiéra nultého dílu
Obsah: 1. Od Petra Velikého k Putinovi: Jsou Rusové tolerantnější k násilí? Webová premiéra 1. 1. 2024 (20 min.) – 2. Vztah Evropy a Spojených států: co ho určuje a proč je podobný vztahu rodiče a dítěte? Webová premiéra 8. 1. 2024 (23 min.) – 3. Lže, jako když Rudé právo tiskne: o chartistech, antichartistech a životě ve studenou válkou rozpolcené Evropě. Webová premiéra 15. 1. 2024 (22 min.) – 4. Svět v roce 2024: Jak si nasadit brýle politického geografa? Webová premiéra 22. 1. 2024 (21 min.) – 5. Žijeme v indickém století? O elixíru Naréndry Módího a úskalích vítězství nad kolonialismem. Webová premiéra 29. 1. 2024 (21 min.). – 6. Život a doba Alžběty II.: jak se změnil svět za jejího vládnutí? Webová premiéra 5. 2. 2024 (20 min.) – 7. O sexuálním násilí ve válečných konfliktech: Proč nesmíme zapomenout? Webová premiéra 12. 2. 2024 (20 min.) – 8. Komunistická. Odstřižená. Šílená. V čem všem se pleteme, když mluvíme o Severní Koreji? Webová premiéra 19. 2. 2024 (20 min.) – 9. Krymská válka, Afghánistán, Ukrajina. V čem se rýmují dějiny ruského válčení a co s tím? Webová premiéra 26. 2. 2024 (20 min.) – 10. Česko a USA: Co nevíme o Spojených státech a co v nich nevědí o nás? Webová premiéra 3. 3. 2024 (20 min.) – 11. Co znamená v Rusku svoboda? Webová premiéra 8. března 2024 (Deník N, 12:25 h.) – 12. 75 let NATO, 25 let v NATO. Jak se rodila Severoatlantická aliance a co ji čeká teď? Webová premiéra 15. března 2024 (Deník N, 11:36 h.) – 13. Kdo všechno obchodoval s otroky? A proč má pořád smysl se o tom bavit? Webová premiéra 22. 3. 2024 (Deník N, 12:04 h.). – 14. Náboženské války byly vždy ty nejničivější. Jsou definitivně minulostí? Webová premiéra 29. 3. 2024 (Deník N, 12:49 h.) – 15. Čára, která rozparcelovala Blízký východ. Jak rozumět více než sto let staré linii v písku? Webová premiéra 5. 4. 2024 (Deník N, 12:29 h.). – 16. Tiká tu ekologická bomba? Námořní katastrofy nejsou jen Titanic a Sewol, ale i nebezpečná ruská flotila. Webová premiéra 12. 4. 2024 (Deník N, 13:14 h.) 17. Katyň 1940: proč je osmdesát let starý masakr opakovaně předmětem propagandy? Webová premiéra 19. 4. 2024 (Deník N, 10:26 h.). – 18. Apartheid skončil, proč rozdělení trvá? JAR slaví 30 let od prvních demokratických voleb. Webová premiéra 26. 4. 2024 (Deník N, 9:29 h.) – 19. První porcování planety v režii Evropanů. Jak k tomu došlo a co nám to říká o našich představách o světě? Webová premiéra 3. 5. 2024 (Deník N, 12:08 h.). – 20. Co vám o druhé světové válce ve škole (nejspíš) neřekli? Webová premiéra 10. 5. 2024 (Deník N, 12:15 h.). – 21. Jak vypadala skutečná první světová válka? A proč se do ní zapojila Marie Terezie? Webová premiéra 17. 5. 2024 (Deník N, 12:39 h.). – 22. Rezignovali jsme na vlastní bezpečnost. Co nás druhá světová válka měla naučit, ale nenaučila. Webová premiéra 24. 5. 2024 (Deník N, 16:49 h.) – 23. Kostka sražené krve v dětské pěstičce: Jak Mongolové změnili náš svět? Webová premiéra 31. 5. 2024 (Deník N, 14:16 h.). – 24. Výročí korunovace Ludvíka XIV.: jak změnil nejdéle panující král Francii i Evropu a co tu po něm zůstalo? Webová premiéra 7. 6. 2024 (Deník N) – 25. Válka o Falklandy: Jak boj o vzdálené ostrovy udělal z Margaret Thatcher železnou lady? Webová premiéra 14. 6. 2024 (Deník N, 12:47 h.) – 25. Smrduté nočníky a zářící kříže. Boxerské povstání naporcovalo šťavnatý čínský koláč mlsnému Západu, Rusku i Tokiu. Webová premiéra 21. 6. 2024 (Deník N, 13:01 h.) – 26. Proč nevydržel mír, který si v roce 1919 přála celá Evropa? Webová premiéra 28. 6. 2024 – 27. Čagoské ostrovy v Indickém oceánu pod britskou vlajkou a s americkými vojáky. Narušují vojenské základny suverenitu zemí? Webová premiéra 5. 7. 2024 – 28. Proč se v USA stojí na volby fronty a proč v nich nevyhrává ten, kdo má nejvíc hlasů? Webová premiéra 12. 7. 2024 – 29. Světový četník v době studené války. Co se říká o amerických intervencích a jaké opravdu byly? Webová premiéra 19. 7. 2024 – 30. Světový četník po studené válce. Americké intervence bez konspiračního nánosu. Webová premiéra 26. 7. 2024 – 31. Potěmkinova olympijská vesnice: Jak se měnila role sportu od antických válek po současnost? Webová premiéra 2. 8. 2024 – 32. Romancov a spol. speciál: Petra Procházková o své nové knize, ruské hrdosti a historii. Webová premiéra 9. 8. 2024 – 33. „Když jde o peníze, o morálku jde až v druhé řadě.“ Procházková a Romancov diskutují o ruském paralelním vesmíru i chybách Západu. Webová premiéra 16. 8. 2024 – 34. Planeta prázdná, planeta téměř přelidněná. Jak se stalo, že je nás už přes osm miliard? Webová premiéra 23. 8. 2024 – 35. Napoleonské války: vzestup a pád brilantního a nelítostného vojevůdce i první rozdělení Evropy na Východ a Západ. Webová premiéra 30. 8. 2024 – 36. Přes panenskou Sibiř slunci vstříc! Rusko a Čína: přátelé, nebo soupeři? Webová premiéra 5. 9. 2024 – 37. Jak Si Ťin-pching řekl Putinovi něco, co by si nikdo na Západě netroufl. Webová premiéra 19. 9. 2024 (Deník, 12:07 h.). – 39. Co Rusové zvládli před 120 lety, to Britové nikdy nestihli. Role železnice je pro budování impérií zásadní. Webová premiéra 26. září 2024 (Deník N, 11:57 h.). – 40. Cihla, která (ne)může rozbít mocenské uspořádání světa. Co je BRICS a proč by vás mělo zajímat? Webová premiéra 3. října 2024 (Deník N, 12:09 h.) – 41. Vyhoďme je z OSN! Proč jsou Rusko i USA stále ještě členy? Webová premiéra 10. 10. 2024 (Deník N, 12:21 h.; 32 min.; na HeroHero 68 min.). – 42. Proč Korejci milují Prahu? Jak medvědice došla po kouzelném česneku až k zázraku na řece Han. Webová premiéra 17. 10. 2024 – 43. Romancov a Procházková rozebírají, čeho se Putin bojí a co ho žene dál. Webová premiéra 24. 10. 2024 – 44. Německé osidlování Evropy sahá do dávných dějin a netýká se zdaleka jen Sudet. Webová premiéra 31. 10. 2024 – 45. Ukrajinci zbraně žádali, neprosili. Možná pochopili, že efekt je stejný. Kam míří válka? Webová premiéra 7. 11. 2024 – 46. Procházková a Romancov debatují o tom, jak se v roce 1989 (ne)potkali na Národní třídě. Webová premiéra 14. 11. 2024 – 47. Vítězství Ruska znamená, že zabere cizí území. Vítězství Ukrajiny jen, že ubrání, co bylo její. Webová premiéra 21. 11. 2024 – 48. Rusko dezinformace umí. Proč se jim my neumíme bránit? Webová premiéra 28. 11. 2024 – 49. S Michaelem Romancovem kolem světa: jaký rok v mezinárodních vztazích končí? Webová premiéra 5. 12. 2024 – 50. Britské impérium, dominia a Commonwealth: co pro kolonie znamenal Westminsterský statut? Webová premiéra 12. 12. 2024 – 51. Spojené státy jsou šampionem v zavádění sankcí. Stále oblíbenější nástroj má ale řadu úskalí. Webová premiéra 19. 12. 2024 – 52. Rusko na křižovatce: 26. prosinec je dnem planých nadějí. Kam teď země zahne a proč? Webová premiéra 26. 12. 2024 – 53. Z čeho má Michael Romancov v roce 2025 největší obavu? Webová premiéra 2. 1. 2025 – 54.
Začíná podcast Romancov a spol. Budeme v něm rozplétat zamotaný svět. In web Deník N, 8. 12. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žil byl jeden politický geograf, kterého se jeho přátelé a příbuzní tak dlouho ptali, proč nemá žádný podcast, až začal zjišťovat, co to vlastně podcast je. A naštěstí se přišel poradit do Deníku N. Začali jsme si povídat, zpřesňovat představy, až nakonec slovo dalo slovo a domluvili jsme se na zbrusu novém podcastu společně. Ten politický geograf se jmenuje Michael Romancov. V nulté epizodě s ním vydavatel Deníku N Ján Simkanič probírá stav dnešního světa, konflikt Izraele s teroristickým hnutím Hamás i plány pro nový podcast Romancov a spol. (…)
Lit.: Romancov, Michael – Slezáková, Magdalena: Komunistická. Odstřižená. Šílená. V čem všem se pleteme, když mluvíme o Severní Koreji? In web Deník N, 16. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Za ostnatým elektrickým drátem leží království tmy, zmaru a šílenství – anebo ne? V novém dílu podcastu Romancov & spol. se Michael Romancov a Magdalena Slezáková vydávají do skutečné KLDR: krutého, ale racionálního režimu, který často klame tělem. Co z toho získá Vladimir Putin, který se tam už brzy chystá?
Nový podcast o dění za našimi hranicemi, ve kterém vás politický geograf Michael Romancov se zahraniční redakcí Deníku N provázejí důležitými momenty, konflikty i problémy současnosti. Kde leží jejich kořeny? Jaké nečekané souvislosti přehlížíme? Pokusíme se společně rozplést ten zamotaný svět.
Lit.: Romancov, Michael – Procházková, Petra – Zajíček, Filip: Romancov a spol. speciál: Co znamená v Rusku svoboda? In web Deník N, 8. 3. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdy bylo Rusko nejsvobodnější? Proč jsou pojmy svoboda a demokracie v tamním kontextu často spojeny s anarchií a chaosem? A záleží nám vlastně dost na naší svobodě? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují nad otázkami Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
Lit.: Romancov, Michael – Wirnitzer, Jan: 75 let NATO, 25 let v NATO. Jak se rodila Severoatlantická aliance a co ji čeká teď? In web Deník N, 15. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jak se stalo, že Československo paradoxně hrálo důležitou roli ve zrodu NATO? Proč se vlastně tolik pozornosti upírá na severní Atlantik jako nějak definované území a jak se hrálo o to, aby se Aliance rozšířila na východ? V podcastu Romancov a spol. debatují redaktor Deníku N Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.
Lit.: Romancov, Michael – Zajíček, Filip: Kdo všechno obchodoval s otroky? A proč má pořád smysl se o tom bavit? In web Deník N, 22. 3. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na fenoménu otroctví lze dobře ilustrovat, jak je náš svět složitý a historicky, ekonomicky i geograficky propojený. A protože na 25. března připadá Mezinárodní den památky obětí otroctví a transatlantického obchodu s otroky, povídá si v dalším díle podcastu Romancov a spol. Filip Zajíček s Michaelem Romancovem právě o tomto tématu. (…)
Lit.: Romancov, Michael – Zajíček, Filip: Náboženské války byly vždy ty nejničivější. Jsou definitivně minulostí? In web Deník N, 29. 3. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Náboženské války nejsou zdaleka jen letité a líté boje katolíků s protestanty, křížové výpravy, Husité nebo islámská dobývání. Kromě krvavých kapitol v učebnicích ale po sobě zanechaly také základy dnešních principů mezinárodních vztahů. A parametry svaté války navíc do jisté míry splňuje i aktuální ruská agrese na Ukrajině. Jsou staletí náboženských válek definitivně za námi? V nové epizodě podcastu Deníku N Romancov & spol. probrala s politickým geografem Michaelem Romacovem dějiny a souvislosti náboženských konfliktů v Evropě a okolí redaktorka Anita Haas Mejzrová.
Lit.: Romancov, Michael – Zajíček, Filip: Čára, která rozparcelovala Blízký východ. Jak rozumět více než sto let staré linii v písku? In web Deník N, 5. 4. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tajná Sykes-Picotova dohoda mezi Británií a Francií rozdělila ještě během první světové války Blízký východ. O této zásadní linii v písku, diplomatických úskocích a také mocných a trochu i nemocných impériích si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov. (…)
Lit.: Romancov, Michael – Slezáková, Magdalena: Tiká tu ekologická bomba? Námořní katastrofy nejsou jen Titanic a Sewol, ale i nebezpečná ruská flotila. In web Deník N, 12. 4. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Titanic se potopil v dubnu 1912. O století později, v dubnu 2014, oplakávali rodiče své děti po zkáze trajektu Sewol. Proč ani po sto letech a mnoha tragédiích neumíme chránit všechny životy na moři? A čím nám hrozí budoucnost? Námořní katastrofy v podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou. (…)
Lit.: Romancov, Michael – Haas Mejzrová, Anita: Katyň 1940: proč je osmdesát let starý masakr opakovaně předmětem propagandy? In web Deník N, 19. 4. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V dubnu 1943 odhalilo nacistické Německo masové hroby v polské Katyni, které obratem umě propagandisticky využilo. Sovětský svaz svou vinu na zmasakrování asi 22 000 lidí mnoho desetiletí popíral. Tato historická kapitola je však až dodnes předmětem dezinformací, soudních sporů… a stále i propagandy. Ostatně naposledy před několika dny ruská média informovala o údajných materiálech FSB, které opět vinu svalují na Němce. Proč? O Putinově výkladu dějin druhé světové války, tehdejší světové politické dynamice, Mnichovské dohodě z pohledu Polska nebo polsko-ukrajinských vztazích si v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídala redaktorka Deníku N Anita Haas Mejzrová. (…)
Lit.: Píhová, Dominika – Romancov, Michael: Apartheid skončil, proč rozdělení trvá? JAR slaví 30 let od prvních demokratických voleb. In web Deník N, 26. 4. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jihoafrická republika slaví takzvaný Freedom Day, kterým si letos připomíná už třicet let od prvních demokratických voleb. V roce 1994 jimi vyvrcholil několikaletý proces, jenž ukončil apartheid. Jak složité bylo uspořádat hlasování, kterého se poprvé za dekády mohli zúčastnit všichni občané země? Jak se podobala transformace JAR té v Československu? A proč se pojem apartheid skloňuje na mezinárodní scéně i dnes? O minulosti i současnosti Jihoafrické republiky si v dalším dílu podcastu Romancov a spol. povídají Dominika Píhová a Michael Romancov. (…)
Lit.: Zajíček, Filip – Romancov, Michael: První porcování planety v režii Evropanů. Jak k tomu došlo a co nám to říká o našich představách o světě? In web Deník N, 3. 5. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Přesně před 530 lety si začali Evropané poprvé ve velkém rozdělovat svět. Přesněji tu část, o kterou měli v roce 1494 zájem vládci území, jež dnes nazýváme Španělsko a Portugalsko. O tom, jak k tomu došlo a jak se mění naše představy o světě a jeho hranicích, si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov. (…)
Lit.: Romancov, Michael – Zajíček, Filip: Co vám o druhé světové válce ve škole (nejspíš) neřekli?In web Deník N, 10. 5. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Stále žijeme ve světě, jehož základy byly položeny na konci druhé světové války. Přesto při diskuzích o tomto konfliktu spoustu podstatného vynecháváme. Proč lze prohrát i vítězství? Kdo uměl své válečné úsilí lépe koordinovat? A proč je výkonnost továren často důležitější než jednotlivé bitvy? O tom a mnohém dalším si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov. (…)
Lit.: Romancov, Michael – Zajíček, Filip: Jak vypadala skutečná první světová válka? A proč se do ní zapojila Marie Terezie? In web Deník N, 17. 5. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Sedmiletou válku znáte asi díky Marii Terezii, která v ní soupeřila (nejen) o Slezsko s pruským panovníkem Fridrichem II. Jenže tento konflikt se odehrával na mnoha jiných místech planety a často je jeho dědictví znát dodnes. Na konci sedmileté války navíc spatřila světlo světa také první globální mocnost. O tom všem si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov. (…)
Lit.: Bartošová, Petra – Romancov, Michael – Zajíček, Filip: Romancov a spol.: Rezignovali jsme na vlastní bezpečnost. Co nás druhá světová válka měla naučit, ale nenaučila (přepis podcastu). In web Deník N, Od věcí, které nás naučil nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, postupně upouštíme. Přestože základy světa, jak jej známe dnes, jsme postavili právě na konci druhé světové války. Co nám z těchto principů ještě zůstalo? Zůstalo vůbec něco? A jak se dá prohrát vítězství? Nejen o tom si v epizodě podcastu Romancov a spol. povídal Filip Zajíček s politickým geografem Michaelem Romancovem. Přinášíme její přepis.
Lit.: Romancov, Michael – Slezáková, Magdalena: Kostka sražené krve v dětské pěstičce: Jak Mongolové změnili náš svět? In web Deník N, „Játra jejich jsme roztrhali, postel jejich jsme vyprázdnili, příslušníky jejich jsme vykořenili.“ Krvežízniví Mongolové se hnali Eurasií, aby z ní nakonec vydupali největší říši planety. Ale vážně prahli jenom po krvi? Poslechněte si, jak mongolské hordy změnily náš svět – v novém dílu podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.
Dnes uplynulo 370 let od korunovace až dodnes nejdéle panujícího monarchy v dějinách – francouzského krále Ludvíka XIV. Král Slunce, symbol absolutismu, změnil nejen Francii, ale i podstatnou část Evropy. A dědictví jeho 72 let dlouhého vládnutí sahá až do dnešních dní. Nejen o něm, ale i jeho době a jeho odkazu si v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídala Anita Haas Mejzrová.
Lit.: Romancov, Michael – Ciglerová, Jana: Válka o Falklandy: Jak boj o vzdálené ostrovy udělal z Margaret Thatcher železnou lady? In web Deník N, 14. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: (…) Tento díl je o lekcích, které jsme si mohli vzít z Války o Falklandy, a protože jsme se jako lidstvo nepoučili, opakují se zase i v dnešních konfliktech.
Dnes uplynulo 42 let ode dne, kdy britská armáda tisíce kilometrů od domova po 74 dnech porazila argentinské jednotky v boji o Falklandy, malé ostroví na jihu Atlantiku. Z nepříliš oblíbené premiérky učinila hvězdu britské politické scény, která na vrcholu popularity tak dostala mandát k provedení společenských, ekonomických a politických změn v Británii, z nichž země čerpala (i doplácela) ještě mnoho let poté. Jaké lekce z toho období si můžeme vzít do dnešní situace a jak průběh konfliktu může předvídat vývoj ruské války na Ukrajině? V nové epizodě podcastu Romancov & spol. Janě Ciglerové vysvětluje politický geograf Michael Romancov.
Lit.: Romancov, Michael – Slezáková, Magdalena: Smrduté nočníky a zářící kříže. Boxerské povstání naporcovalo šťavnatý čínský koláč mlsnému Západu, Rusku i Tokiu. In web Deník N, 21. 6. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Koho si představíte, když se řekne boxer? A teď si místo rukavic představte mystické pěsti a místo ringu obrovskou čínskou říši, která možná mohla přežít – nebýt toho, že Evropě i Japonsku sama pomáhala stloukat svoji rakev. Je horké léto roku 1900 a Západ a Čína společně prožívají krveprolití, které je rozděluje dodnes. Boxerské povstání jako zlom moderních dějin: téma nového dílu podcastu Romancov a spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.
Lit.: Romancov, Michael – Tomeš, Michal: Dvě staletí s vlaky. Když je železnice politický nástroj i prostředek pro vedení válek. In web Deník N, V první polovině 19. století lidé sesedli z koní a nastoupili do prvních parních vlaků. Jejich počátek se neobešel bez problémů, železnice ale významně změnila politiku, obchodní vazby i způsob, jakým se vedou války. To, jak vlaky formovaly současný svět, rozebírají v podcastu Romancov & spol. politický geograf Michael Romancov a redaktor Deníku N Michal Tomeš. (..)
Lit.: Romancov, Michael – Tomeš, Michal: Jak Si Ťin-pching řekl Putinovi něco, co by si nikdo na Západě netroufl. In web Deník N, 19. září 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Doby, kdy Moskva učila Peking, byly ty tam. A ruský establishment si nedovolil říct ani ň – natož aby Si Ťin-pchinga nazval fašistou a falšovatelem dějin. Co se to tehdy v roce 2015 stalo? Poslechněte si nový díl podcastu Romancov & spol. o Číně a Rusku.
Lit.: Romancov, Michael – Tomeš, Michal: Co Rusové zvládli před 120 lety, to Britové nikdy nestihli. Role železnice je pro budování impérií zásadní. In web Deník N, 26. 9. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Postavit železnici přes celé území bylo snem řady panovníků i politiků. Vlaky jsou klíčové pro rozvoj ekonomiky, slouží také jako demonstrace moci. Jak k budování železnic přistupovaly světové mocnosti, si poslechněte v novém dílu podcastu Romancov & spol. (…)
Lit.: Romancov, Michael – Tomeš, Michal: Cihla, která (ne)může rozbít mocenské uspořádání světa. Co je BRICS a proč by vás mělo zajímat? In web Deník N, 3. října 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Blok zemí BRICS se v posledních letech neustále rozšiřuje. Nejnověji se k němu chce připojit například Turecko. Formuje se nám před očima nové politicko-ekonomické centrum planety? A je BRICS nástrojem Číny, Ruska nebo Indie? O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
Lit.: Procházková, Petra – Romancov, Michael: Vyhoďme je z OSN! Proč jsou Rusko i USA stále ještě členy? In web Deník N, 10. října 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě Organizace spojených národů zase lhal. Proč za porušení všech pravidel členům OSN nic nehrozí a proč je to dobře? A proč je nápad ministryně obrany Černochové, abychom z organizace vystoupili, když není po našem, hloupý? Smysl a paradoxy existence jediné tribuny, která je přístupná malým i velkým rozebírají v podcastu Romancov & spol. politický geograf Michael Romancov a reportérka Deníku N Petra Procházková.
Lit.: Zajíček, Filip – Romancov, Michael: Z čeho má Michael Romancov v roce 2025 největší obavu? In web Deník N, 2. 1. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Jak vypadá svět na začátku roku pohledem z Moskvy nebo Washingtonu? Čeho bychom se měli bát ve svém nejbližším okolí? A jak se naše čtvrtstoletí staré představy o světě liší od skutečnosti? O tom a mnohém dalším v novém díle podcastu Romancov a spol. debatují Filip Zajíček a Michael Romancov.(…)
Lit.: Tomeš, Michal – Romancov, Michael: Rusko pod sankcemi nevzkvétá, i když Putin tvrdí opak. Situace se ale může brzy změnit. In web Deník N, 20. 3. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Téměř třicet tisíc sankcí uvalily západní státy na Ruskou federaci kvůli agresi na Ukrajině. A zatímco vládce Kremlu Vladimir Putin přiživuje představu, že sankce Rusku neškodí, jeho zemi trápí inflace i nedostatek pracovní síly. Jak si ruská ekonomika stojí po třech letech vedení rozsáhlé války na Ukrajině? A proč je možné, že se některé ze sankcí v následujících měsících rozvolní? (…)
Lit.: Zajíček, Filip – Romancov, Michael – Procházková, Petra: Dostal Trump lekci z ruského vyjednávání? In web Deník N, 3. 4. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaké je to vyjednávat s Vladimirem Putinem a jeho týmem? Co všechno se Trumpovi ztratilo v překladu? A jak se na to dívají obyčejní Rusové? Nad otázkami Filipa Zajíčka v novém díle podcastu Romancov a spol. diskutují reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov. (…)
Podcast o dění za našimi hranicemi, ve kterém vás politický geograf Michael Romancov se zahraniční redakcí Deníku N provedou důležitými momenty, konflikty i problémy současnosti. Kde leží jejich kořeny? Jaké nečekané souvislosti přehlížíme? Pokusíme se společně rozplést ten zamotaný svět.
Lit.: Zajíček, Filip – Romancov, Michael: Ohromné zisky, statisíce vojáků a miliony zmařených životů. Proč skončilo otroctví? In web Deník N, 28. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poznamenal životy milionů lidí, mobilizoval celé armády, dal do pohybu obří množství peněz a nakonec ukázal, že i ekonomické svobody mají své limity. Řeč je o transatlantickém obchodu s otroky. Odkud a kam byli převáženi? Kdo z toho všeho měl prospěch? Nebo jak a proč nakonec otroctví skončilo? Nejen o tom v novém díle podcastu Romancov a spol. debatují Filip Zajíček a Michael Romancov. (…)
Lit.: Slezáková, Magdalena – Romancov, Michael: Velkolepé sny a mokvající bolest, které povstaly z pádu největší říše světa. In web Deník N, 29. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Indie se probudí k životu a do svobody“ – jenže za jakou cenu? V září 1948, před sedmdesáti sedmi lety, indická armáda bleskově anektovala bohatý knížecí stát Hajdarabád. Britské impérium se hroutilo a z popela Rádže se rodily nové státy, kde se velkolepě snilo, ale také krvavě umíralo. Dělení Indie: téma pro Michaela Romancova a Magdalenu Slezákovou v novém dílu podcastu Romancov & spol. (…)
Na stránkách Alarmu právě začíná podcastová série Koho by to zajímalo? oceňované audiotvůrkyně Brit Jensen a kolektivu Životní příběhy. S jednotlivými epizodami tohoto podcastu se budete na Alarmu setkávat vždy v pondělí, a to po dobu několika týdnů. Budete si v něm moci vyslechnout příběhy lidí, kteří „přežili českou institucionální péči“. Brit Jensen pravděpodobně znáte díky jejímu podcastovému krimi seriálu Matematika zločinu, v němž se na základě několika konkrétních případů pustila do českého systému takzvaných soudních znalců. V nové podcastové sérii, která vzniká ve spolupráci s naší redakcí, tentokrát mapuje příběhy přeživších české ústavní péče a upozorňuje na některé příklady kontroverzní praxe, o nichž by se měla vést širší společenská debata. Podcast je ale přelomový v tom, že své zážitky v něm formulují samotní přeživší, kteří jsou také hlavními aktéry jednotlivých epizod. (more…)
Ivan Kačur a Jiří Slavičínský. Dramaturgie Brit Jensen. Zvuk a mix Martin Ožvold. Producent Vratislav Šlajer. Foto Vojtěch Polák. Režie Jiří Slavičínský.
Vyrobil Audionaut v roce 2023. Webová premiéra 5. 11. 2023 (Audionaut, 30 min.) v cyklu Exteriéry.
2. místo na Prix Bohemia Radio 2024 v sekci Dokument.
Lit.: anonym: Nechat to bejt. In web Audionaut, prosinec 2023 (anotace). – Cit.: Jak se Ivanovi žije v jeho těle? Ivan Kačur více než rok zaznamenával své sny, písně, rozhovory s rodinou nebo zvuky okolní krajiny na přenosný rekordér. Nahrávky posílal dokumentaristovi Jiřímu Slavičínskému. Výsledkem jejich spolupráce je poetický deníkový dokument o tvořivosti, životě s nemocí, smrtelnosti a naději.
Ekologický true-crime a náhled do světa lidí, kterým není lhostejný život dravců v České republice. Spolupracovali Míša Hoffová, Kateřina Hobrlandová, Eva Červenková, Anička Bělková, Stanislav Kopáček, Olga Hesounová. Zvuk Adam Levý. Producent Vratislav Šlajer. Režie Zdeněk Chaloupka a Květa Chaloupková.
Vyrobil Audionaut v roce 2023. Premiéra 7. dílu 27. 12. 2023.
Obsah: 1. Pastvina (27 min.) – 2. Jak to bylo ve skutečnosti (29 min.). – 3. Pátrači (32 min.) – 4. Krocan (27 min.) – 5. Soud (34 min.) – 6. Zklamání (34 min.) – 6a. Bonus – rozhovor s tvůrci. Webová premiéra 20. 12. 2023 (30 min.) – 7. Nová generace. Webová premiéra 27. 12. 2023 (42 min.).
Mediálními partnery audioseriálu jsou časopisy Ptačí svět, Živa a Naše příroda.
3. místo na Prix Bohemia Radio 2024 v sekci Podcast.
Pozn.: Dokumentaristé Květa a Zdeněk Chaloupkovi několik let pátrali po travičích dravých ptáků v celém Česku. Z desítek hodin materiálu pak vznikl true crime podcast Orlice Karina zemřela. Spolu se záchranáři, policisty i místními lidmi vyráželi Chaloupkovi na místa činu, sledovali policejní práci a vyhlíželi dravce v korunách stromů. (anotace)
Lit.: anonym: Orlice Karina zemřela. In web Audionaut, 8. 12. 2023 (anotace + upoutávka k poslechu). – Cit.: Nejnovější audioseriál z produkce Audionautu. Ekologický true-crime a náhled do světa lidí, kterým není lhostejný život dravců v České republice.
Audioseriál, který zkoumá události od roku 2016, kdy byla v lese u Velkého Boru nalezena a okroužkována orlice LX418 – Karina. Ta byla na jaře roku 2021 spolu se třemi dalšími orly mořskými nalezena mrtvá. Pitva prokázala otravu karbofuranem. Podcast zachycuje události, které následovaly, výpovědi svědků i vyšetřujících, a významné milníky, kdy byli v Česku odsouzeni první traviči.
Lit.: anonym: Orlice Karina zemřela – tvůrci audio seriálu se vydávají po stopách travičů orlů na území ČR. In web Česká společnost ornitologická, 30. 12. 2023 (článek). – Cit.: Proč lidé tráví dravé ptáky? Na to se snaží najít odpověď sedmidílný ekologický true crime audio seriál Orlice Karina zemřela. Ten je dostupný na Audionaut.cz a na podcastových platformách. Dokumentaristé Zdeněk a Květa Chaloupkovi v něm pátrají po travičích dravců a nahlížejí do světa lidí, kteří se je snaží chránit. Audionaut, divize filmové a televizní produkce Bionaut, sérií Orlice Karina zemřela navazuje na oceňovanou true crime audio sérii Pohřešovaná režiséra Petra Hátleho, true horor sérii Anatomie strachu Brit Jensen a Jiřího Slavičínského nebo neautorizovaný portrét legendy českého popu Gotťák od Pavla Klusáka.
V únoru 2021 byli na pastvině u Velkého Boru na Klatovsku nalezeni čtyři mrtví orli mořští. Jedním z nich byla i orlice s označením LX418, kterou si autoři pojmenovali Karina. Pitva prokázala otravu nervovým jedem karbofuranem, který někdo na zvířata úmyslně nastražil. Podobných případů jsou přitom v Česku desítky ročně. Dvojice autorů se vydává do terénu zjistit, kdo za trávením stojí a proč se tyto případy dějí. Audio seriál zachycuje události, které po nalezení mrtvé orlice Kariny následovaly, výpovědi svědků i vyšetřujících a také významné milníky, kdy byli v Česku odsouzeni první traviči. Sleduje psovodku Kláru Hlubockou z České společnosti ornitologické, která otrávená zvířata pomáhá hledat, Karla Makoně z Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva Plzeň, nebo Michala Hermu, specialistu na environmentální kriminalitu z policejního prezidia.
„Když jsme se před třemi lety rozhodli, že chceme zjistit kdo a proč v naší přírodě tráví, netušili jsme, jak široký svět se před námi otevře. Případ čtyř mrtvých orlů zpočátku sliboval napínavou detektivku, ale rozvinul se v překvapivý náhled do spleti mezilidských vztahů. Navíc se ukázalo, že reakce na konkrétní zabité dravce často odráží náš vztah k přírodě,“ říkají autoři audio seriálu Orlice Karina zemřela Květa a Zdeněk Chaloupkovi.
Trávení zvířat je podle České společnosti ornitologické v tuzemsku velký problém, ročně je u nás otráveno až deset orlů mořských. Mezi dalšími oběťmi jsou i orli skalní, luňáci, sokoli, káňata, straky, vrány, krkavci, ale také domácí psi a kočky. Tato zvířata padnou za oběť druhotně, většinou z důvodu, že sežerou otrávenou návnadu položenou proti „škodné“, jako je například kuna. Traviči k tomuto účelu používají karbofuran, který byl dříve používaný jako pesticid, ale od roku 2008 je zakázaný v celé Evropské unii.
„Orlice Karina zemřela navazuje na žánrový profil Audionautu. Stejně jako u úspěšné Pohřešované jde o atmosférický true crime audio seriál postavený na osobním pátrání. Spíš než o odhalení viníka jde o to pochopit, proč se věci staly a nahlédnout širší společenské souvislosti. Posouváme se k ekologickému true crime – i tam totiž jde totiž o život, neméně podstatný, v tomto případě život dravců. Environmentálním tématům se chceme v Audionautu věnovat i nadále, chystáme další podobně zaměřené projekty a věříme v jejich divácký potenciál,“ říká producent ze společnosti Bionaut Vratislav Šlajer. (…)
Lit.: Sychrová, Věra: Travič na Břeclavsku zabil dva orly královské a dva luňáky červené. in web Česká společnost ornitologická, 22. 12. 2023 (článek). – Cit.: Dva vzácné orly královské a dva luňáky červené zabil prozatím neznámý pachatel na Břeclavsku. Pravděpodobně je otrávil zakázaným nervovým jedem karbofuranem. První zabitý pták byl nalezený díky lokátoru, který signalizoval, že se pták nehýbe. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) na místě dohledala ještě dalšího orla královského a dva luňáky červené. Případ si převzala kriminální policie. Jižní Morava patří k nejvíce problematickým místům v Česku, co se týká cíleného trávení dravců a dalších volně žijících zvířat. Ornitologové apelují na veřejnost, aby se s případnými informacemi o trávení a pokládání otrávených návnad obracela na policii.
Všichni čtyři nalezení dravci byli v poloze typické pro otravu – široce roztažená křídla a zaťaté pařáty. „Na vině je zřejmě prudký jed karbofuran, který traviči používají nejčastěji. A to i přesto, že od roku 2008 je v Evropské unii zakázaný pro přílišnou jedovatost. Hned po požití ochromí nervovou soustavu a zvíře umírá za plného vědomí v bolestech a křečích. Při tom nemůže dýchat, roztahuje křídla a zatíná pařáty. Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení,“ říká Klára Hlubocká, psovodka ČSO. Ta za pomoci psů vyhledává otrávené návnady a jejich oběti a předává podklady policii. (…)
Lit.: anonym: Bonus: Díky, že můžem. In web Gazetisto, 24. 11. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: 17. listopadu 2023 vystoupil podcast Přepište dějiny na Nové scéně Národního divadla a debata se stočila na téma cesty k Sametové revoluci. Jak na tom byli Poláci? Maďaři? NDR? A co psali komunisté své straně v době pádu režimu?
Použité zvuky: Konspirace 89 (2019, režie: Andrea Sedláčková), Mše svatá u příležitosti svatořečení Anežky České – celebroval Kard. Tomášek, 25. 11. 1989 (YouTube, 23. 10. 2012), Sametová revoluce zprávy 20. 11. 1989 (YouTube, 24. 10. 2007).
Lit.: anonym: Bonus: Velké Meziříčí a Židé na Vysočině. In web Gazetisto, 1. 12. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podcast Přepište dějiny se 18. října vydal do Velkého Meziříčí. Hostila nás novogotická, tzv. nová synagoga, a tak řeč došla především na dějiny Židů na Vysočině. Hostem tentokrát (a ne poprvé) byl historik Albert Kubišta.
Použitá hudba: Osudové okamžiky – Velké Meziříčí 1945 (YouTube, 17. 1. 2020), Modrá krev: František Karel a Jan Podstatští-Liechtensteinové (ČRo, 12. 7. 2015), Toulavá kamera (ČT, 23. 1. 2022), Novogotickou synagogu ve Velkém Meziříčí převezme do své správy město (ČRo, 2. 7. 2023), Stoletá voda ve Velkém Meziříčí 1985 (YouTube, 13. 12. 2013), 30 let závodu Kablo (YouTube, 23. 7. 2019), Dar městu Velké Meziříčí – otevření JKP 1977 (YouTube, 13. 12. 2013).
Lit.: anonym: Bonus: Ostrava v listopadu 1989. In web Gazetisto, 8. 12. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podcast Přepište dějiny se 14. listopadu v Ostravě zaměřil na tamní průběh událostí listopadu 1989. Kolik bylo v Ostravě disidentů a opravdu horníci fandili režimu? A kdy se tu konala poslední demonstrace na podporu stranického vedení? A kolik na ni přišlo lidí? Prostě Ostravský samet nebyl zas tak hladivý.
Použité zvuky: Použité zvuky: Před 65 lety zažila Ostrava velkolepou událost. Antonín Zápotocký zapálil první vysokou pec v NHKG (ČRo, 1. 1. 2017), Archiv ČT24 – Historie OKD (ČT, 2015), Československý filmový týdeník 1971 1376/2379 (ČT, 2021), Historie.cs – Mamulovo srdce republiky (ČT, 2019), Skoro zapomňané po naszymu (YouTube, 11. 4. 2018), Dukla 61 (ČT 2018, režie: David Ondříček).