Nezodpovězené otázky. Dosud nezveřejněné záběry. Nové souvislosti a nový pohled na největší masový útok v novodobých dějinách Česka. Minisérie VINA: Případ fakulta se vrací k jedné z nejtragičtějších událostí moderní české historie – střelbě na Filozofické fakultě v prosinci 2023. Od tragické události uplynuly více než dva roky. Případ je formálně uzavřen. Přesto – nebo právě proto – je podle tvůrců minisérie čas se k němu vrátit. Bezprostředně po tragédii panoval silný tlak na mediální zdrženlivost. Minisérie si klade za cíl pojmenovat, co víme, a popsat, kde zůstala nejasná místa a kdo je za ně zodpovědný. Připravila Jana Škopková.
Hovoří Jana Škopková, Jan Palička, Viet Tran, Nora Fridrichová, Josef Klíma a další.
Natočeno 2026. Webová premiéra 2. dílu 15. 9. 2026 (Vlny Deep – YouTube, 37 min.); 3. dílu 22. 9. 2026 (Vlny Deep – YouTube, 16 min.); 4. dílu 29. 9. 2026 (Vlny Deep – YouTube, 19 min.); 5. dílu 6. 10. 2026 (Vlny Deep – YouTube, 9 min.); 6. dílu 13. 10. 2026 (Vlny Deep – YouTube, 19 min.); 7 dílu 20. 10. 2026 (Vlny Deep – YouTube). K poslechu zde.
Obsah: 1. „Já, níže podepsaný…“ Už není cesty zpět, jsem masový vrah. David K. zavraždil v prosinci 2023 17 lidí: 14 studentů a učitelů, novorozence s jeho otcem v Klánovickém lese a svého vlastního otce doma. Případ byl rychle uzavřen s tvrzením policie, že nepochybila. Přesto zůstávají nezodpovězené otázky: Mohla policie vraha zastavit? Je špatný novinář ten, který klade otázky, nebo ten, kdo se spokojí s oficiální verzí? V prvním díle minisérie Vrah z fakulty sledujeme události, které vraždám na Filozofické fakultě předcházely. Plánování dvojnásobné vraždy v klánovickém lese, dopis na rozloučenou, vražda otce. Kolik chybělo, aby si policie dala dohromady informace dřív? A proč se tak nestalo?
2. Praha, Filozofická fakulta, 21. prosince 2023. Vraždy a rekonstrukce. Cesta vraha Davida K. z domova v Hostouni na Filozofickou fakultu minutu po minutě. Jak a kde se hlásil jeho mobilní telefon? Stejná trasa a stejné časy z pohledu policie: Kdy se dozvěděla o tom, že David K. může být nebezpečný? Dlouhá řada otázek, které zůstaly bez odpovědi. Detailní časová rekonstrukce osudného dne ukazuje, že mezi prvními varovnými signály a střelbou na fakultě existovalo několik momentů, kdy bylo možné zasáhnout. Policie měla informace, měla jméno, měla podezření. Co se vědělo a stalo, a co se naopak nestalo?
3. „Tohle bude můj deník, jak směřuji ke školní střelbě“. Mohl někdo včas rozpoznat varovné signály? A je reálné, aby policie dokázala monitorovat temná zákoutí sociálních sítí dřív, než dojde k tragédii? Epizoda se vrací k otázce účtu Davida K. na síti Telegram, na němž se měly objevovat texty otevřeně popisující cestu ke školní střelbě. Kdy účet vznikl, co přesně obsahoval a proč se o jeho existenci veřejnost dozvěděla až po útoku? A především: mohla policie tyto informace získat dříve?
4. Záhada vypnutého telefonu. Mohla včasná lokalizace mobilu Davida K. vést k jeho dopadení ještě před střelbou? Stihl by operátor informovat policií o tom, že mobil Davida K. se hlásí z budovy Filozofické fakulty? Mohl se mobil Davida K. nacházet na dvou místech zároveň? Epizoda skládá časovou osu, porovnává oficiální policejní tvrzení s technickou realitou mobilních sítí a klade nepříjemné otázky, na které dodnes neexistují jasné odpovědi.
5. Agáta mohla lokalizovat vraha. Proč nevyjela? Mobilní lokalizační zařízení, které policie běžně nasazuje i při podezření na sebevraždy, v den střelby v centru Prahy nezasáhlo. Zůstávají tak nezodpovězené otázky. Proč policie nenasadila Agátu dřív? Kdy přesně se o jejím použití mluvilo a kdo o něm rozhodoval? Proč se na oficiální časové ose vyšetřovací komise objevuje jen jediný záznam o Agátě, když se o jejím nasazení diskutovalo opakovaně? Kam zmizely informace, které zazněly mezi operačními důstojníky i na půdě parlamentní komise? A mohla lokalizace mobilního telefonu Davida K. změnit vývoj událostí?
6. Osm legálních zbraní. Proč to policie nevěděla? Policie po Davidovi K. pátrala více než dvě hodiny před střelbou. Známá byla jeho totožnost, pohyb i to, že doma zůstal zavražděný otec a nástražný výbušný systém. Mohla policie vraha zastavit ještě cestou na fakultu? Proč nebyl hned lustrován v registru zbraní? Jak je možné, že policie více než hodinu nevěděla, že legálně vlastní osm střelných zbraní? Proč byl muž, po kterém zůstal zavražděný otec a nástražný výbušný systém, považován jen za člověka jedoucího spáchat sebevraždu? Mohla promarněná hodina změnit průběh událostí 21. prosince 2023?
7. Osmnáctá oběť. „Nevěřím už ničemu.“. Sedmá epizoda popisuje tragický osud Lenky Šimůnkové, matky jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě UK. Setkala se i s matkou střelce Davida K. Svoji beznaděj ze ztráty dcery podpořenou marnou snahou o hledání pravdy ukončila skokem do propasti Macocha. Proč Lenka Šimůnková přestala věřit policii? Na jaké konkrétní otázky nedokázala najít odpovědi? Případ osmnácté oběti nadále vyvolává otázky ohledně policejní komunikace a transparentnosti vyšetřování.
Pozn.: Podcastovou sérii doprovází rozhovorová série Vina Podcast (11 epizod). Moderují Jan Palička a Viet Tran. Obsah: 1. Jana Škopková (o veřejném zájmu a právu klást policii nepříjemné otázky) – 2. Jiří Mašek (rozbor taktických a komunikačních chyb policie během zásahu) – 3. Jan Kolouch (rizika a monitoring šifrovaných platforem jako Telegram a Signal) – 4. Jan Štern (téma údajné cenzury a stopnutého původního dokumentu pro Českou televizi) – 5. Ludmila Hofmanová (kriminalistka o přehlížených varovných signálech u pachatele) – 6. Paul Hartl (elitní vyšetřovatel z USA o pravidlech přežití při útoku aktivního střelce) – 7. Aleš Rozehnal (právní rozbor a kritika soudních zákazů kolem publikace případu) – 8. Dora Čechova (pohled na celospolečenské trauma a jak se s ním vyrovnat) – 9. Zdeněk Hraba (diskuse o chybějících systémových změnách v bezpečnosti škol) – 10. Robert Šlachta (kritika ministra Víta Rakušana a nezodpovězených politických otázek) – 11. Shrnutí série (závěrečný kontext celé kauzy).
Lit.: anonym: Poslechněte si pozastavený dokument. In Facebook, 11. 9. 2026 (status). – Cit.: Vážení diváci a posluchači. Dokumentární minisérie Vina: Případ fakulta mapujíci tragické události masové střelby na Filosofické fakultě univerzity Karlovy se vrací na VLNY.CZ. Budete tak moc vidět v obnovené premiéře všech osm natočených epizod, včetně těch, které dosud nebyly odvysílané.
Pojd’me si v rychlosti shrnout, k čemu doposud došlo.
Prvního června jsme na základě předběžného opatření vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 stáhli již odvysílané epizody a nemohli publikovat ty zbývající. Proti předběžnému opatření jsme se odvolali, odvolací soud rozhodl v náš prospěch a předběžné opatření zrušil, takže opakované publikaci celé minisérie nic nebrání.
Pro pořádek musíme dodat, že spor ve věci samé běží dál. Odvolací soud ve svém rozhodnutí o zrušení předběžného opatření konstatoval, že minisérie představuje dokumentární dílo, kterým se prolíná snaha zjistit, zda tragédii nešlo zabránit, přičemž dílo jako celek působí seriozně a není z něj patrná žádná honba za senzací. Zároveň odvolací soud konstatoval, že okolnosti, za kterých k tragické střelbě došlo, jsou věcí veřejného zájmu a to minimálně z hlediska prevence a kontroly připravenosti bezpečnostních složek, a je proto pochopitelné, že se jim média věnují.
Na našich stránkách VLNY.CZ nyní naleznete již publikované epizody doprovodného podcastu Vina, v němž téma rozebíráme s autorkou minisérie a experty.
I tento doprovodný podcast bude pokračovat novými epizodami, které se budou zaměřovat na detailní pohled na jednotlivá témata a otázky, které minisérie Vina: případ fakulta otevírá.
Již brzy dojde i na obnovenou premiéru první epizody samotné minisérie s tím, že další epizody, včetně těch dosud nepublikovaných, budou následně vycházet každý týden.
Lit.: anonym: VINA: Případ fakulta je zpět. VLNY postupně odvysílají celou minisérii včetně dílů, které jste původně nesměli vidět. In web Vlny.cz, 10. 9. 2026 (článek). – Cit.: Dokumentární minisérie VINA: Případ fakulta se vrací na VLNY poté, co odvolací soud zrušil předběžné opatření pražského obvodního soudu. To v červnu zastavilo zveřejňování epizod na popud části pozůstalých po obětech střelby na Filozofické fakultě UK.
VLNY mohou zveřejnit dosud neodvysílané díly minisérie o střelbě na Filozofické fakultě UK. Sérii vysíláme znovu a tentokrát komplet. První epizoda už je pár dnů venku v obnovené premiéře. Vrací do dnů před útokem a pomocí dosud nezveřejněných záběrů, dokumentů a pachatelova dopisu rekonstruuje také dvojnásobnou vraždu v Klánovickém lese.
Proč se VINA na několik měsíců odmlčela
Minisérie VINA: Případ fakulta měla osm natočených epizod. Jejich zveřejňování se ale 1. června zastavilo. Na základě předběžného opatření Obvodního soudu pro Prahu 1 musely VLNY už publikované díly a nesměly vydat další.
Vydavatel VLN se proti rozhodnutí odvolal. Odvolací soud odvolání vyhověl a překážka, která publikaci 5-8 epizody blokovala, tím padla. Samotný spor však nekončí, řízení ve věci samé dál pokračuje.
Podstatné je i odůvodnění rozhodnutí. Odvolací soud podle sdělení tvůrců označil minisérii za dokumentární dílo, kterým se prolíná snaha zjistit, zda tragickým událostem nešlo předejít, a jako celek má působit seriózně, bez honby za senzací.
Soud zároveň konstatoval, že okolnosti tragické střelby jsou věcí veřejného zájmu, přinejmenším pokud jde o prevenci a kontrolu připravenosti bezpečnostních sborů. Je proto podle něj pochopitelné, že se tématu média věnují. Všech osm natočených epizod, včetně těch dosud nezveřejněných, tak může postupně zamířit k divákům.
Otázky, které nezmizely
V centru série zůstává střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z 21. prosince 2023, při níž David K. zavraždil 14 lidí. Předtím zabil svého otce a šest dní před útokem také muže a jeho dvouměsíční dceru v Klánovickém lese.
Případ policie uzavřela se závěrem, že při zásahu nepochybila. Autorka minisérie, reportérka Jana Škopková se vrací k otázkám, které zůstaly nezodpovězené. Co bezpečnostní složky věděly před střelbou, kdy se jednotlivé informace začaly spojovat? Bylo možné pachatele zastavit dříve? Jsou v případu vzájemně si protiřečící údaje a pokud ano, proč?
Potřebu podobné otázky klást měl podle bývalého dramaturga České televize Jana Šterna už dřívější plán vytvořit o případu investigativní dokument v ČT. Štern později v podcastu k Vině pro VLNY uvedl, že projekt byl připravený k realizaci, následně ale přišel pokyn shora a dokument byl zastaven.
Sám to označil za „cenzurní zásah“. Podrobně jsme jeho svědectví popsali už v článku Producent obvinil Českou televizi z cenzury dokumentu o střelbě na Filozofické fakultě. Podle Šterna stály za stopkou projektu především obavy z narušení vztahů se státními institucemi, konkrétně s Policejním prezidiem, a strach ze skandálu.
VINA nakonec vznikla mimo Českou televizi. A po soudní pauze se nyní vrací tam, kde její první epizoda začala — do Klánovic.
„Budu mít konečně prostor se realizovat“
První díl nezačíná 21. prosince na fakultě, ale vrací se o několik dní zpět k dvojnásobné vraždě v Klánovickém lese. Minisérie pracuje mimo jiné se zprávou, kterou David K. poslal 6. prosince kamarádovi — psal v ní, že jeho rodiče se sestrou odjedou na lyže do Itálie, takže bude mít „konečně prostor se realizovat“.
Podle dokumentu si před činem vyhledával několik možných lokalit. Klánovice zřejmě zvolil také proto, že je znal ze školního výletu. Cestu si předem naplánoval a do lesa vyrazil veřejnou dopravou se dvěma zbraněmi opatřenými tlumiči.
Kamery ho zachytily na nádražích. Další část jeho pohybu dnes lze podle dokumentu rekonstruovat díky dopisu adresovanému policii, v němž své jednání podrobně popsal.
„Já, níže podepsaný…“
Právě dopis patří k nejsilnějším motivům z první epizody. Pachatel se v něm přiznává ke spáchání dvojnásobné vraždy a popisuje svou přípravu, cestu i samotné dění v lese.
Dokument díky tomu krok za krokem rekonstruuje jeho pohyb Klánovicemi. Po delším bloudění narazil u dětského hřiště na ženu se dvěma dětmi, následně si všiml muže s kočárkem a psem, kterého začal sledovat. Muže i jeho dvouměsíční dceru zavraždil.
Nejde přitom pouze o rekonstrukci samotného zločinu. Autoři se soustředí na okamžik, kdy se z plánování násilí stala skutečnost. „V Klánovicích David K. překročil pomyslnou hranu,“ zaznívá v dokumentu — zjistil, že je schopen vraždit, a od té chvíle už podle autorů začaly běžet hodiny směřující k 21. prosinci.
Události, které střelbě na fakultě předcházely, jsme podrobně popsali už v článku Už nebylo cesty zpět. Co se dělo ve dnech před střelbou na FF UK. První epizoda Vina: Případ fakulta tuto rekonstrukci rozšiřuje o autentické záběry a dokumenty, které umožňují skládat časovou osu krok za krokem.
Policie už byla na stopě
Důležitou částí prvního dílu je také policejní pátrání po klánovickém vrahovi. Po vraždě otce a dítěte policie pracovala mimo jiné s typem použité zbraně a informací, že pachatel použil tlumič. Následovalo prověřování vlastníků odpovídajících zbraní, nákupů specifického střeliva a další mravenčí práce kriminalistů.
Podle dokumentu se David K. postupně dostal mezi vytipované osoby. Policisté už věděli, jaké zbraně vlastní a že mezi nimi je i typ odpovídající tomu, který byl použit při vraždách v Klánovicích. Jenže čas běžel.
Právě tady se první epizoda propojuje s hlavní otázkou celé série. Nejde jen o to znovu popsat, co pachatel udělal — tvůrci se ptají, jaké informace byly v jednotlivých okamžicích k dispozici, kdo je měl a zda jejich rychlejší propojení mohlo změnit to, co následovalo 21. prosince.
V den útoku policie kolem 13:18 prověřila registr zbraní a během několika minut zjistila, že hledaný student vlastní osm zbraní, včetně dlouhých. Podle dokumentu se právě tehdy mezi operátory poprvé objevila úvaha o možné souvislosti s Klánovicemi. Do střelby na fakultě v té chvíli zbývala přibližně hodina a čtyřicet minut.
VINA se tak nevrací proto, aby pouze znovu vyprávěla už známý příběh nejtragičtější masové střelby v novodobé české historii. Vrací se k hodinám a dnům před ní a k informacím, které v té době existovaly, ale jejich skutečný význam se ukázal až později. A s nimi se vrací i otázka, která stála u vzniku celé minisérie: dalo se tomu předejít? (…)
Lit.: anonym: Dramaturg Jan Štern: Strach ze skandálu místo odpovědnosti. In web Vlny.cz, 25. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vyvinula média dostatečný tlak na to, aby se případ na filozofické fakultě skutečně řešil? Podle producenta a dramaturga Jana Šterna ne. Sám se ze své pozice snažil dát případu prostor v České televizi. Jana Škopková mu představila vizi dokumentu, ve kterém by se ptala policistů i dalších zúčastněných na sporné momenty zásahu. „Můžu říct, že došlo jednoznačně z mého hlediska k cenzurnímu zásahu. Bylo zabráněno, aby se vyrobil dokument,“ říká čtvrtý host doprovodného podcastu VINA vycházejícího paralelně ke stejnojmenné minisérii. Podle Šterna sehrály roli obavy z narušení vztahů se státními institucemi, především s policejním prezidiem, i strach z možného skandálu. Dokument přitom původně měl vzniknout v České televizi – projekt byl z jeho pozice schválený a připravený k realizaci, nakonec ale podle Šterna přišel zásah shora a jeho výroba byla zastavena. Zásah se navíc podle něj podařilo v médiích relativně rychle odkomunikovat bez výraznějšího tlaku na odpovědnost. Podcast VINA tak otevírá širší otázku fungování médií v situacích, kdy se střetává veřejný zájem s institucionální opatrností. Kde končí odpovědnost a začíná autocenzura? A proč některá témata zůstávají bez hlubšího zpracování?