Scénář Ivan Studený. Hudba Martin Hůla. Zvukový mix David Kaiser. Grafika Jakub Šimandl, Olbram Pavlíček. Editace Jiří Marek. Spolupráce Ivan Studený.
Moderátor Martin Jonáš. Hovoří ukrajinista David Svoboda (1), dokumentarista Martin Šmok (2), publicista Jiří Padevět (6).
Natočeno 2025. Webová premiéra 1. dílu 30. 6. 2025 (Seznam Zprávy, 8:20 h.; 27 min.), 2. dílu 7. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 8:20 h.; 31 min.); 3. dílu 14. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 8:20 h.; 35 min.); 4. dílu 21. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 8:20 h.; 32 min.); 5. dílu 28. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 8:20 h.; 31 min.); 6. dílu 4. 8. 2025 (Seznam Zprávy, 8:00 h.; 37 min.).
Speciální poděkování za načtené citace patří redakčním kolegům ze Seznam Zpráv.
Obsah: 1. Stalinovo vyhladovění Ukrajiny. Za holodomoru byl kanibalismus častý (27 min.) – 2. Bomby proti synagogám i udávání. Temná historie českého antisemitismu (31 min.) – 3. Sadistický mučitel, udavač, sukničkář. Architekt železné opony vyvázl bez trestu. – 4. Pol Pot zabil čtvrtinu vlastního národa. Vraždilo se i za nošení brýlí. – 5. „Hladový plán“. Hitlerův úředník připravil největší zločin dějin – 6. Postoloprtští mrtví: Největší poválečný masakr Evropy.
Lit.: Jonáš, Martin: Stalin chtěl dupnout Ukrajincům na krk, říká expert o holodomoru. In web Seznam Zprávy, 30. 6. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stalin, hlavní pachatel holodomoru, byl v lidové anketě zvolen za největší postavu ruských dějin.
Rodiče jako potrava pro hladovějící děti, lidé pohřbení zaživa. Hrůzy holodomoru, vyvolaného na Ukrajině Stalinem, měly zadusit aspirace Ukrajinců, říká v úvodním dílu podcastové série Nepřátelé lidstva ukrajinista David Svoboda.
Byla to jedna z největších masových vražd historie, kterou se ale jejím pachatelům dařilo před většinou světa celá desetiletí tajit. Čtyři až čtyři a půl milionu – to je nejčastější odhad expertů ohledně počtu obětí největší evropského hladomoru dvacátého století. Navíc hladomoru, který použil jako zbraň proti občanům jejich vlastní stát.
Spouštěčem hladu na Ukrajině byla masivní industrializace, spojená s nereálnými požadavky na množství potravin, které měli ukrajinští rolníci odevzdávat státu. Souběžně s tím se rozběhly politické procesy proti ukrajinské intelektuální a kulturní elitě. (…)
Lit.: Jonáš, Martin: „Z plynových komor se vás vrátilo moc.“ Temná historie českého antisemitismu. In web Seznam Zprávy, 7. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Tzv. Druhá republika datující se od 1. října 1938 do 15. března 1939. V tomto období vybuchují před Židy vlastněnými obchody v Praze nálože. Další a ještě větší útok se chystá proti synagogám a dalším židovským cílům v Plzni.
Osnovateli těchto antisemitských činů jsou Vlajkaři, čeští fašisté, vedení Janem Rysem-Rozsévačem. Toho sice československé úřady uvězní, zároveň ale samotný stát podléhá protižidovské nenávisti. V lednu 1939 vyhazuje Židy ze státních služeb. Okupace a vznik Protektorátu poté rozvazuje ruce nejen českým násilníkům, kteří pořádají v ulicích českých měst otevřené pogromy, ale i udavačům, kteří se chtějí přiživit na mašinerii holocaustu. (…)
Lit.: Jonáš, Martin: Sadistický mučitel, udavač, sukničkář. Architekt železné opony vyvázl bez trestu. In web Seznam Zprávy, 14. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Ludvík Hlavačka, velitel Pohraniční stráže komunistického Československa, se zasadil o to, aby uprchlíky na hranicích zabíjel elektrický proud. Soudní stíhání muže, který mimo jiné mučil politické vězně, přesto skončilo fiaskem.
Svou mstivou a zákeřnou povahou dráždil i své komunistické spolupracovníky. Přesto Ludvík Hlavačka po desetiletí stoupal po žebříčcích moci v totalitním režimu. Zanechal za sebou především jedno neblahé dědictví: železnou oponu, která měla udělat z Československa hermeticky uzavřený kriminál pod širým nebem. Ještě předtím, než se stal jejím hlavním architektem, měl už za sebou pestrou a temnou životní dráhu. (…)
Lit.: Jonáš, Martin: Tichý muž zabil čtvrtinu vlastního národa. Pol Potův režim vraždil i za nošení brýlí. In web Seznam Zprávy, 21. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Chytili dítě za nohy a udeřili jím o strom. Zabili jich takhle stovky, jenom proto, aby jejich matky mohly pracovat na poli.“ Tak vzpomíná jedna z přeživších na hrůzy éry, kterou má na svědomí muž, jehož pravé jméno upadlo téměř v zapomnění. Coby Pol Pot, vůdce kambodžských Rudých Khmerů, stál v čele režimu, který se i v pestré plejádě krutostí dvacátého století vymyká svým nelidským charakterem. (…)
Lit.: Jonáš, Martin: „Hladový plán.“ Hitlerův úředník připravil největší zločin dějin. In web Seznam Zprávy, 28. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Dnes je jeho jméno téměř zapomenuto, Herbert Backe ale patřil k nejvlivnějším mužům Třetí říše. Nacistický odborník na výživu naplánoval vyhladovění celých oblastí Sovětského svazu. Jen v prvním roce mělo zemřít 30 milionů lidí.
„Chudobu a hlad snáší ruský člověk už staletí. Jeho žaludek je natahovací. Proto žádný falešný soucit!“
To jsou slova, která zazněla v Berlíně v květnu 1941 na poradě nacistického vedení. Tehdy je pronesl muž jménem Herbert Backe. Právě tady se finalizovaly obrysy jeho monstrózní vize. Nacistické Německo díky ní mělo uniknout hrozbě vyhladovění, ovšem za cenu desítek milionů mrtvých v Sovětském svazu. (…)
Lit.: Jonáš, Martin: Postoloprtští mrtví: Největší poválečný masakr Evropy. In web Seznam Zprávy, 4. 8. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 1945 v severočeských Postoloprtech se odehrála nejhorší masová vražda civilistů v Evropě mezi koncem druhé světové války a masakrem ve Srebrenici. Oběťmi se staly tisíce Němců. Kdo vydal k vraždění rozkaz?
„Zkuste si představit čtrnáctiletého kluka, který vyrůstal pod nacistickou propagandou a ocitl se v kasárnách v Postoloprtech. Když chtěl buď utéct, nebo si možná jen přes plot natrhat jablka, byl chycen, zbit a popraven.“
Takto líčí spisovatel a publicista Jiří Padevět v podcastu Nepřátelé lidstva jeden z tragických okamžiků, které se odehrály v roce 1945 v Postoloprtech. Právě vražda pěti německých chlapců, kteří se údajně pokusili uniknout z internace v tamních kasárnách, se stala symbolem událostí, které patřily k nejhorším v celém poválečném chaosu na evropském kontinentu. (…)