374. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2025. Webová premiéra 4. 6. 2025 (Přepište dějiny, 31 min.).
Konec války před 80 lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců, ale také často dnes zapomenuté nebo nepřipomínané konce starých světů. Příkladem může být jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny u nás — moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika. V bonusu vás čeká malá upoutávka na naši nedávnou slovenskou cestu.
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Moravští Chorvaté doplatili na velké dějiny a princip kolektivní viny. In web Deník N, 5. 6. 2025 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Konec války před osmdesáti lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců v českých zemích a na Moravě, ale také další – dnes často zapomenuté –konce starých světů. Příkladem může být jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny u nás – moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika.
Na Moravu přišli Chorvaté v 16. století, kdy unikali z Balkánu před tureckou expanzí. Část jich zamířila do dnešní Itálie, jiní do Kraňska či Štýrska a na 200 chorvatských obcí pak postupně vzniklo v širším okolí Vídně – v Burgenlandu, západním Maďarsku, na jižním Slovensku a na jižní Moravě.
Dostali se buď do převážně českého, nebo převážně německého prostředí. Ti první se postupně asimilovali a de facto zanikli už v 19. století. Ti, kteří našli nový domov v německy osídlených oblastech, si udrželi svou původní kulturu a jazyk déle.
Před rokem 1945 žilo nejvíce moravských Chorvatů – kolem dvou tisíc – ve třech obcích jižní Moravy: v Jevišovce, Dobrém Poli a Novém Přerově. Všechny tři spadaly do německé jazykové oblasti a ve svém osudu výrazně kopírovaly vývoj moravských Němců jak v 19. století, tak ve století následujícím. (…)