233. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Hovoří Marie Jirásková, Martin Sekera, Erik Tabery a Petr Fischer.
Natočeno 2024. Webová premiéra 24. 1. 2024 (Přepište dějiny, 69 min. – Gazetisto, 79 min.).
Pozn.: Soustředit se na téma a ne se topit v denních lapáliích, to byl cíl Ferdinanda Peroutky, když před 100 lety zakládal politický týdeník Přítomnost. Jak se mu to povedlo a proč na jeho výkon dnes navazovat, o tom jsme si povídali s historiky Marií Jiráskovou a Martinem Sekerou a šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym. V bonusu pak ještě přidáme rozhovor s dnešním šéfredaktorem portálu přítomnost.cz Petrem Fischerem. Sto let Přítomnosti.
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Polemika a kritický pohled místo pěny dní či fandění jedné straně. Peroutkovu Přítomnost nakonec „nevydýchal“ ani T.G.M. In web Deník N, 24. 1. 2024 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Málokterému časopisu nebo novinám se stane, že by byly připomínány desítky let po svém zániku. Legendou mezi prvorepublikovými politickými časopisy je bezpochyby revue Přítomnost, která začala vycházet před sto lety, 17. ledna 1924. Proč je stále relevantní a proč se vracet právě k ní, když ani ve své době tak zásadní periodika jako Šaldův zápisník, Var, Čas, Čin, Tvorba, případně i Rudé právo a další podstatné listy se podobného uznání nedočkaly a jejich výkony jsou dnes většinou pro obecné poznání ztraceny? (…)
Když mluvíme o prvorepublikové žurnalistice, koncentruje se obecné povědomí v zásadě na několik tehdejších novinářských, často i spisovatelských es jako Karel Čapek, Karel Poláček, Egon Ervín Kisch, Ferdinand Peroutka, Milena Jesenská a podobně. Většinou se tak ale připomínají autoři spojení s Lidovými novinami nebo právě s Přítomností, přičemž mainstream tehdejší žurnalistiky upadl v zapomnění. Koncentrace na tak kvalitní počiny, jako byla Přítomnost, je ale do značné míry přemalováváním dobové reality, která stav žurnalistiky první republiky poměrně dost vylepšuje.
Přítomnost na tehdejším mediálním trhu odlišovala ve své době nezvyklá nezávislost, i když i ta by dnes byla relevantní. Časopis, u jehož vzniku stál tehdy devětadvacetiletý novinář Ferdinand Peroutka a prezident T. G. Masaryk coby donátor, však vznikal v prostředí, kde základ nabídky novin a časopisů tvořily stranické deníky, tedy listy vydávané politickými stranami, a především jejich názorové postoje proklamující a hájící. Některé tehdejší masové deníky jako Rudé právo, Právo lidu nebo Svobodné slovo, co se názorové části týče, připomínaly často partajní vývěsky. (…)