Připravili Michal Stehlík a Martin Groman.
Natočeno 2022. Webová premiéra 24. 8. 2022 (Přepište dějiny, 25 min.).
Lit.: anonym: Kdo je tu fašista? In web Přepište dějiny, 24. 8. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tak jsou tu zase fašisti a nacisti. Třeba Andrej Babiš je vidí běžně před svým obytňákem, podle Vladimíra Putina je jich plná Ukrajina i Evropská unie. Kdo ale je fašista a kdo nacista? Ideální příležitost promrskat si některá základní slovíčka. V bonusu na Gazetistu pak po čase zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
Použité zvuky: Skupina potomků antifašistů a obětí holocaustu vyzvala šéfa ANO Andreje Babiše k odchodu z veřejného života (ČRo, 11. 8. 2022), Vyostřené turné Andreje Babiše (CNN Prima News, 6. 8. 2022), Pekarová ostře k Babišovi: Používá slovník jako Putin. Jste zoufalí, oponovala Schillerová (CNN Prima News, 14. 8. 2022), Pokud se má politická kultura zlepšit, nesmí být jejím měřítkem Babiš (ČRo, 12. 8. 2022), Pelíšky (1999, režie: Jan Hřebejk), Jaroslav Foldyna (ČSSD) Fašisté budoucnosti budou sami sebe nazývat antifašisty! (YouTube, 28. 1. 2018), Miloš Zeman na téma fašismus: Pelikán by se měl naučit historii! (YouTube, 24. 2. 2018), Fašisti jsou prevíti (YouTube, 26. 4. 2016), Obecná škola (1991, režie: Jan Svěrák), Černí baroni (1992, režie: Zdenek Sirový).
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Na mě před obytňákem pořvávali nacisti, děvenko! In web Deník N, 24. 8. 2022 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Téma nacismu a fašismu, respektive jejich aktualizace, se ve veřejném prostoru masivněji objevilo po únorovém ruském útoku na Ukrajinu. S těmito pojmy pracuje Putinova propaganda, která se snaží využít „paměťové stopy“ v ruské historické zkušenosti a vylíčit protivníka jako potomka, či přímo pokračovatele nacistických agresorů z dob Velké vlastenecké války. O něco více překvapí, když podobná rétorika zaznívá i během „spanilé jízdy obytňákem“ a označení „nacisti a fašisti“ padá z úst Andreje Babiše.
Babiš nicméně svůj výpad nesměřoval na ukrajinskou realitu, ale na své spoluobčany, kteří projevovali na náměstí hlasitou nespokojenost s jeho osobou v politice. Když měl tento výrok vysvětlit, padal argument z jednoho komentářů v médiích, že podobného „rozbíjení mítinků“ se dopouštěly fašistické bojůvky před druhou světovou válkou. (…)