Pavel Kosatík. Četba na pokračování. Příběhy ze své knihy vybral a připravil pro rozhlas autor. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Pavel Čeněk Vaculík.
Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 24. 1. – 2. 2. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Pražští železáři – Bondyové (25:16) – 2. Emil Kolben. Budování firmy (25:17) – 3. Emil Kolben. Od špendlíku po lokomotivu (25:08) – 4. Friedrich Leopold Popper. Když byla Chrudim městem bot (24:58) – 5. Otto Reich. Organizátor Čechů-židů (26:31) – 6. Petschkové. Podnikání nad vodami – 7. Petschkové. Odchod z Čech. Není známo, kdy v rodině padlo rozhodnutí, odejít z Československa, aby se Petschkové zachránili před hrozícím nástupem nacismu. Na jednom se ale nemohli shodnout. Jestli bude pravda, co tvrdí Britové, že Hitlerovi bude stačit pohraničí a není potřeba zachraňovat majetek ve vnitrozemí Čech. O tento majetek pak nakonec přišli. – 8. Löw-Beer. Moravský Manchester. Základem Löw-Beerova podnikatelského impéria byla rodinná továrna ve Svitávce. Později se přestal orientovat jen na vlnu a další textil a začal vyráběl také cement, pneumatiky nebo cukr. I díky tomu se Löw-Beerové dokázali jen během tří generací dostat před ostatní. O jejich vlivu a vkusu zase svědčí to, že vily, které si nechali postavit za První republiky v Brně se staly nejenom esteticky nejzajímavějším, ale také stavitelsky nejdůmyslnějším bydlením ve střední Evropě. A obdivované jsou dodnes. – 9. Jindřich Waldes. Mezi patentkami a obrazy. Nebyl součástí žádné dynastie a než dokázal vychovat své tři děti k následnictví, nástup nacismu ho připravil nejen o majetek, ale i o život. Přesto lze říct, že Jindřich Waldes zažil jednu z nejprudších a nejoslnivějších kariér v Evropě. V řádu jednotek let se stal z regionálního podnikatele člověkem, který ovládl pět kontinentů. Přitom základním výrobkem, který mu otevřel svět, se stala patentka – drobný stiskací knoflík. – 10. Josef Auerbach – poslední Magnát. Auerbach byl nejvlivnějším mužem československého meziválečného filmu, přesto byl také mužem nejméně společensky známým. Přitom nikdo jiný nezanechal v československé kinematografii takovou stopu, jako on. Jeho podniky vyprodukovaly 71 ze zhruba 350 celovečerních filmů vyrobených v tehdejší Československé republice. Lucerna Film Miloše Havla a další studia zůstávala v množství produkovaných snímků až za ním.
Pozn.: Pavel Kosatík ve své nejnovější knize vypráví příběhy rodin židovských magnátů, kteří své podnikání u nás rozvinuli za první republiky. Patří mezi ně například pražští železáři Bondyové. Dějiny židovského podnikání v českých zemích znají dlouhou řadu nositelů tohoto příjmení. Nejvýznamnější však byl rod pražských Bondyů, který zde působil po více než čtyři generace. Byl také spjat s českým živlem a jeho národnostním probuzením. (anotace)
Lit.: Blažejovská, Alena: Pavel Kosatík: Podnikání pod Davidovou hvězdou. Příběhy židovských magnátů za první republiky. In web ČRo Plus, 29. leden 2025 (článek). – Cit.: Pavel Kosatík ve své nejnovější knize vypráví příběhy rodin židovských magnátů, kteří své podnikání rozvinuli za první republiky. Patřil k nim továrník Emil Kolben, zakladatel pozdějšího podniku ČKD. Nebo Jindřich Waldes, jehož stiskací knoflík, takzvaná patentka, se využívá dodnes. Byli to i obuvníci Friedrich Leopold Popper nebo Otto Reich. Někteří podnikatelé podporovali české vlastence, jiní židovské, většina pomáhala svým zaměstnancům. A na většinu z nich se zapomnělo. (…)
(more…)