Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 4. 2020

Výzva pro pamětníky pořadu Zlatá zebra!

Filed under: _PŘEČTĚTE SI! — Premek @ 20:53

V 70. a 80. letech vysílal Československý rozhlas seriál Františka Nepila Zlatá zebra. Jednalo se o hravou dopravní výchovu se Spejblem a Hurvínkem. Tři desetídílné série byly určeny pro děti různého věku. V jednotlivých lekcích se děti seznamovaly se základními pravidly silničního provozu.

Zlatá zebra běžela v rámci vysílání rozhlasu, byla pouštěna do školských rozhlasů a vydána na gramofonových deskách. K seriálu byly připraveny pracovní sešity, do kterých děti vyplňovaly úkoly. S pořadem se pojila i soutěž o odznak Zlaté zebry.

Kamil Fajmon, který píše pro Naposlech Zvukovou historii Spejbla a Hurvínka, by rád zjistil informace k podmínkám soutěže. V jakém termínu měly děti a komu výsledky odevzdat? Kdo úkoly vyhodnocoval, jaké byly podmínky pro získání odznaku Zlaté zebry, kam se výsledky posílaly, jak se děti o výhře dozvídaly, jak byly odznaky Zlaté zebry výhercům předávány?

Za jakékoli informace či odkazy na konkrétní podkladové materiály předem děkujeme.

12. 4. 2019

Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž

Filed under: _PŘEČTĚTE SI! — Premek @ 20:46

Přemysl Hnilička
12. 3. 2019

Původně psáno pro Týdeník Rozhlas, pro přílišnou kritičnost neuveřejněno. Mezi napsáním a současností se některé detaily opět proměnily, ale většina napsaného má stále platnost.

Druhý program Českého rozhlasu (nezlobte se, „Dvojka“ mi málem nejde ani napsat, natož vyslovit) v únoru představil své nové vysílací schéma – a je to zatím pohled více než tristní. Milovníci rozhlasových her jsou samozřejmě zoufalí: šéfredaktor Nováček se zbavil jak nedělní večerní hry, tak i formátu, který tu byl přes šedesát let, a to sobotní hry pro mládež. Takové kroky opravdu nechápu, respektive nepochopím, v čem mohou zvýšit upadající poslechovost stanice. Snad že hry pro mládež poslouchali spíše dospělí pamětníci? Nebo snad hrála roli i zvyšující se „problematičnost“ nových her, v nichž se řešila témata potratu mladistvých nebo transsexualita, což vyvolávalo hysterické záchvaty zastánců starých pořádků?

Místo rozhlasových her tu ovšem máme zábavu až do ubavení se: Halinu Pawlowskou. Po poslechu několika vydání jejího nového pořadu Pokračování za chvilku (ano, slyšíte také odkaz na Pokračování za pět minut?) je jasné, oč tu půjde: reinkarnace starých dobrých historek, které jsme kdysi slyšeli v Banánových rybičkách (a už tehdy byly vyšeptalé), příprava krátkých rozhlasových „Bakalářů“, v níž Pawlowská vyzývá posluchače k posílání historek doslova čím trapnějších, tím lepších. Koneckonců, jak sama Halina v závěru pořadu přiznává: „Žádný příběh není hloupý / když ho od vás někdo koupí“.

6. 1. 2017

40 let Charty 77 ve vysílání Vltavy

Filed under: _PŘEČTĚTE SI! — Premek @ 18:33
Tisková zpráva ČRo. Dostupná též na stránkách Vltavy.

40 let Charty 77 - Foto: Vladimír Staněk

Český snář Ludvíka Vaculíka, memoáry chartistů, eseje, povídky, série „Vaňkovek“, poezie z prostředí disentu. To je nabídka pořadů, kterými stanice Vltava připomíná čtyřicáté výročí vzniku Charty 77.

Jeden z neosobitějších pohledů na disidentské prostředí ale i na celou českou společnost konce sedmdesátých let přináší autobiografická próza Ludvíka Vaculíka Český snář. V interpretaci Jana Vondráčka ji vysílá Vltava od 6. ledna vždy v 18:30.

V programové řadě Osudy (každý všední den v 11:30) vysíláme hned několik memoárů významných signatářů Charty 77. Od 2. ledna nabídneme životní příběh českého filozofa Jana Patočky očima jeho žáků, rodinných příslušníků a odborníků. Třídílné vzpomínky Ladislava Hejdánka vysíláme od 16. ledna, Dany Němcové od 19. ledna, Jiřího Dienstbiera od 30. ledna

Dílo a osobnost Jana Patočky si dále připomeneme výběrem z Kacířských esejů o filozofii dějin, esejí Co můžeme očekávat od Charty 77? a pořadem Život v amplitudě, který do schůzek s literaturou připravil Pavel Kouba.

Poslechněte si: Vše k výročí Charty 77 ve vysílání Vltavy 

Pravidelný literární Kabinet (vždy v 9:30) je první lednový týden věnován autorům spjatými s Chartou 77. V pondělí vysíláme Paragraf 202 – samizdatový fejeton Václava Havla o paragrafu o výtržnictví. Skicu k románu o komunistickém vězení Evy Kantůrkové Dům smutku nabídneme v úterý. Ve středu to bude fejeton Ludvíka Vaculíka Jonáš a obluda, ve čtvrtek Honza, včelky, mravenci a loupežníci Jiřího Gruši a v pátek dva fejetony Jaroslava Hutky – Erasmova cena a Klíč od města.   (more…)

14. 4. 2016

Český rozhlas odstartuje projekt „Karel je King!“

Filed under: Historie rozhlasu,_PŘEČTĚTE SI! — Premek @ 20:01

Karel_je_king_poster(Tisková zpráva ČRo)

K oslavám sedmistého výročí narození Karla IV. se Český rozhlas mimo jiné připojí speciálním projektem „Karel je King!“, který nabídne originální a neformální pohled na mimořádnou osobnost české a evropské historie. V pondělí 18. dubna bude spuštěn stejnojmenný multimediální web, jenž v atraktivním vizuálním provedení představí několik nových audioformátů, například rozhlasové parodie populárních televizních pořadů s vazbou na Karla IV. či taháky s pikantními a málo známými historickými fakty.

„Stanice Českého rozhlasu se budou sedmistému výročí narození Karla IV. ve svých programech intenzivně věnovat. Chtěli jsme zároveň přispět něčím originálním, co by oslovilo především mladší posluchače. Proto jsme se rozhodli podpořit kreativní projekt Karel je King! Jeho součástí je i multimediální webová prezentace, která s nadsázkou, ale současně důstojně seznámí naše publikum se zajímavými a méně známými fakty ze života Karla IV.,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. (more…)

8. 4. 2014

Karlu Krylovi k sedmdesátinám

Filed under: Historie rozhlasu,_PŘEČTĚTE SI! — Premek @ 11:47

(Tisková zpráva Českého rozhlasu)

12. dubna 2014 by Karel Kryl oslavil 70. narozeniny. Dovolte mi Vás seznámit, jak si tuto významnou osobnost připomenou stanice Českého rozhlasu.

Radiožurnál pořádá 8. dubna od 20.00 hodin ve Velkém sále Lucerny koncert „Karel Kryl 70“ k nedožitým 70. narozeninám Karla Kryla. Jeho písně zazpívají T.Klus, A.Langerová, M.Irglová, M.Hrůza, Xindl X, skupina Divokej Bill nebo Projekt Salome ve spolupráci s Epoque Quartetem a P. Maláskem. Záznam tohoto vyprodaného koncertu mohou posluchači slyšet 15. 4. od 20.00 hodin ve vysílání Radiožurnálu, regionální stanice Českého rozhlasu pak koncert odvysílají ve středu 23. dubna také ve 20 hodin.

Dvojka věnuje v sobotu 12. dubna od 20.00 hodin pořadu RozHraní  večeru s Karlem Krylem a Rudolfem Hrušínským. Připravil a moderuje Tomáš Černý. Součástí RozHraní bude také hudební pořad Karel Kryl swingový, ve kterém se představí Karel Kryl jako interpret swingových melodií, tedy v pozici, ve které ho nikdo nezná.

 

Vltava připravila hned několik pořadů:

pondělí 7. 4. – pátek 12. 4. vždy v 10.00, Karel Kryl: Země lhostejnost. Politické komentáře, které vycházely mezi lety 1990 – 1993 v regionálních periodicích Moravskoslezský den a Znojemsko, jsou aktuálním hlasem do diskuse o přítomnosti a budoucnosti, české společnosti, politiky a kultury. Připravila Tereza Adámková, Český rozhlas Brno. Stejné texty byly námětem stejnojmenné hry, uváděné v současné době ve Švandově divadle v režii Dodo Gombára. (more…)

30. 5. 2013

Změny v digitálním vysílání Českého rozhlasu – stanice ČRo Plus a ČRo Jazz nově po celých 24 hodin

Filed under: Historie rozhlasu,_PŘEČTĚTE SI! — Přemek @ 13:22

Zveřejňujeme tiskovou zprávu Českého rozhlasu s přáním, že vzniknuvší prostor na stanici ČRo Plus nebude zaplněn reprízami. Jistě by stálo za úvahu obnovit pořady z bývalých stanic ČRo Leonardo a ČRo 6, jakož i z ČRo Česko….

Český rozhlas přináší další novinku pro všechny posluchače, kteří jeho vysílání poslouchají prostřednictvím DVB-T a DVB-S. Od 3. června budou mít stanice Český rozhlas Plus a Český rozhlas Jazz každá svůj vlastní digitální kanál.

Doposud se tyto dvě stanice dělily o jednu sdílenou programovou pozici, označenou jako CRo PLUS / JAZZ tak, že v čase 00:00 – 16:00 byl vysílán hudební program ČRo Jazz a v čase 16:00 – 24:00 program ČRo Plus.

Stávající programová pozice CRo PLUS / JAZZ bude nově přejmenována na CRo PLUS na obou platformách (DVB-T a DVB-S) a bude 24 hodin obsahovat vysílání stanice ČRo Plus. V technologii DVB-T bude upraveno kódování tohoto kanálu na monofonní režim a vyšší kompresi pro ušetření datového toku. Pro správné pojmenování bude nutné znovu naladit set-top-box.

Na platformě DVB-S dojde k přejmenování kanálu BBC CZ na ČRo JAZZ a zahájení šíření hudebního programu ČRo Jazz. Na platformě DVB-T (v multiplexu 1) dojde k vytvoření nového kanálu s pojmenováním CRo JAZZ a programem ČRo Jazz. Tento program se na některých zařízeních (set-top-boxech, televizních přijímačích) objeví automaticky, jinde bude nutné set-top-box znovu naladit, aby program našel a zařadil. (more…)

13. 12. 2012

Soutěžte o CD „Vzpoura mozků“!

Filed under: Zákulisí Mluveného Panáčka,_PŘEČTĚTE SI! — Přemek @ 17:25

Po dlouhé době si zasoutěžíme o CD z produkce RADIOSERVIS – kdo z vás chce vyhrát příběh Vzpoura mozků, ať na adresu mluveny . panacek @ seznam. cz napíše odpověď na otázku, kdo k původnímu komiksu kreslil obrázky! Soutěž končí 17. 12. 2012!


6. 11. 2012

Výroční průvodce rozhlasovou hrou

Filed under: _PŘEČTĚTE SI! — Přemek @ 14:38

(Tisková zpráva ČRo)

Rozhlasová hra bývá někdy s jistou dávkou nadsázky nazývána královskou rozhlasovou disciplínou. Milovníci reportáží, koncertů nebo třeba dokumentů na to budou mít jiný názor. Pravda je, že je to obor náročný a ve svých nejlepších výsledcích sugestivní. V roce devadesátého výročí vysílání Českého rozhlasu jsme pro vás připravili cyklus věnovaný nejvýraznějším osobnostem, které se rozhlasové hře věnovali jako režiséři a autoři. Počínaje únorem vám každou druhu sobotu v 16 hodin představíme v půlhodinovém medailonku režiséra, respektive dramatika a v následujícím týdnu, v některém z vysílacích časů věnovaných rozhlasové hře, uvedeme hru svázanou s danou osobností.

V sobotu 2. února přiblížíme tvorbu Josefa Bezdíčka (30. 9. 1900 Hodonín – 6. 7. 1962 Teplice v Čechách). Z díla tohoto skutečného průkopníka rozhlasové tvorby jsme na 9. února vybrali jeho inscenaci hry Františka Kožíka Cristobal Colón. 16. února se vrátíme k osobnosti scénáristy, herce, podnikatele, filmového a také rozhlasového režiséra Přemysla Pražského (24. 7. 1893 Nýřany – 1. 8. 1964 Praha). Jeho režijní styl nám přiblíží 23. února inscenace slavné hry Alfreda de Musseta Lorenzaccio. V sobotu 2. března se budeme v našem cyklu věnovat Miloslavu Jarešovi (1. 12. 1903 Praha – 18. 7. 1980 Praha) a o týden později jsme do vysílání zařadili jeho inscenaci hry Otakara Theera Faëthon. Podobně jako začátky Josefa Bezdíčka je práce dalšího režiséra – Vladimíra Vozáka (10. 7. 1911 Olomouc – 24. 1. 1998 Brno) – ukotvená v brněnském studiu. Inscenaci dramatu Gabriely Preisové Její pastorkyňa v režii Vladimíra Vozáka vysíláme 23. března. (more…)

16. 9. 2012

Anketa o rádiovém umění (2009)

Filed under: Názory a komentáře,_PŘEČTĚTE SI! — rickie @ 3:18

V anketě časopisu Souvislosti byli dotázáni :
Bureš, Doležal, Dudík, Faltýnek, Feriancová, Goldflam, Halas, Horňák, Hraše, Jahodová, Janáč, Janoušková, Jiřička, Jurman, Klestilová, Koníř, Malý, Novotný, Pekárek, Rataj, Rathouská, Sedláček, Typlt, Vedral, Vojtěchovský, Vrzák, Železný

Otázky zní :
1. Jaké jsou hlavní tendence soudobého rádiového umění?
Jaká je přítomnost a budoucnost rozhlasové hry?
2. Setkání s kterým rozhlasovým tvůrcem – autorem, dramaturgem, hercem, režisérem, technikem atd. – pro vás bylo kromobyčejně inspirativní?

_________________________________________________________________
Odpovídají:
Michal Bureš
(režisér, dramaturg, pedagog, Český rozhlas Olomouc, DiFa JAMU Brno)
1. Rozhlasové umění je svébytnou odnoží toho, čemu říkáme slovesné umění. To, že pracuje toliko se slovem, pro něj však není handicapem, ale předností. Není optimálnější prostor, ve kterém by se dala zobrazit nejniternější myšlenková hnutí, záchvěvy duše… a zároveň prostor, ve kterém se bez jakýchkoliv pochybností můžeme ocitnout v dramatických akcích odehrávajících se mimo náš čas a prostor. Rozhlasové umění je tedy především uměním, které skrze textovou partituru pracuje s detailem a fantazií.
Jako každý text má svůj slovní a pod ním myšlenkový plán, tak i každá rozhlasová realizace (počínaje krátkou povídkou a hrou konče) má své formální a myšlenkové ztvárnění, své tělo a duši. Pokud se tvůrcům zdaří dát obojí do harmonie, posluchač výsledek obvykle pojmenuje: „Moc pěkně natočené.“
Převládne-li však při realizaci formální ztvárnění (provedení nad interpretací, řemeslo nad tvorbou), dochází k disharmonii. Na kopečku zářivě zeleného pažitu stavíme vyprázdněný antický letohrádek z bílého kamene s fortelně vyklenutou kupolí. Slova uplývají kolem uší, k nim se přidávají zvukové a hudební plány. Nejde o celistvý, jednolitý výtvor, je to zkompletovaná mozaika. Technické zázemí dnes umožňuje vytvořit ji v ekonomicky ještě akceptovatelném intervalu. Z rukodělné výroby se stává průmysl.
Potřebuje však posluchač dílo „s názorem“? Není pro něj dostačující dílo postavené na provedení? – Jistě že je dostačující. Stejně jako je pro něj dostačující střední proud pop music. Odreaguje se u něj, zanotuje oblíbený refrén…
Současné rozhlasové umění trpí dvěma neduhy. Stále chybějí autoři, kteří by se psaní pro rozhlas soustavně věnovali, pochopili jeho specifika, propadli jeho kouzlu. Situace se pozvolna proměňuje k lepšímu. Jak na DAMU, tak na JAMU jsou ateliéry, které se rozhlasové dramatice intenzivně věnují, a mladí autoři se díky nim k rozhlasu začínají pozvolna obracet, jako médiu mu důvěřovat a ve své tvorbě s ním počítat jako s neopakovatelným prostorem sdělování, který stojí za to využívat.
Druhým neduhem je nedostatek tvůrců – realizátorů. Ti, kteří tvoří, již sice nejsou vnímáni (jak tomu bylo ještě před pár lety) jako nutné zlo, které vysává rozhlasový rozpočet, ale zároveň jsou v pozici lidí, kteří musejí v co nejkratším čase odvést co nejvíce práce, aby svou produktivitou opakovaně prokazovali svou opodstatněnost. Je tedy na zvážení, zda se v tomto kontextu nepokusit na tvorbu podívat jako na místo, kde se vytváří, a ne vyrábí, kde se sděluje, a nikoliv snímá, kde se vytvářejí „věčné hodnoty“, které lze kdykoliv znovu (tentokrát jen za provozovací honoráře, tedy relativně levně) bez obav nasadit do vysílání a ony budou k našim následovníkům promlouvat.
To není utopická vize, to je zkušenost, kterou lze prožít při poslechu mnoha her a pořadů natočených před lety, v nichž duše s tělem souzní.
2. Se všemi, kteří takto uvažovali a dnes bohužel promlouvají „jen“ skrze svá díla. A zejména pak s těmi, kteří takto uvažují dnes, v globální době, kdy stále méně závisí na místě vzniku díla a stále více na jeho kvalitě, protože transport z místa A do místa B trvá vteřiny; v době, která se považuje za věk komunikace, ale hovořit v ní umějí jen někteří a vysvětlovat a zaujímat postoje jen někteří z některých. Naštěstí jich není málo. A ti mě obohacují.

Miloš Doležal
(básník a redaktor, Český rozhlas 3- Vltava)
(more…)

6. 3. 2012

Vzpomínky na Soboty – společný projekt Panáčka v říši mluveného slova a Českého rozhlasu Brno!

nashledanou v sobotuVysílá se od 17. 3. do 14. 4. každou sobotu v literárním magazínu Českého rozhlasu Brno „Zelný rynk“, jenž připravuje Alena Blažejovská a který začíná v 17 hodin.

Přemysl Hnilička

Zastavme se na chvíli v době, kdy sobota byla ještě pracovním dnem, se toho dne „po šichtě“ rychle odjíždělo na chaty a chalupy, kde se s pocitem svobody a nadechnutí přespalo do neděle, aby se pozdě večer jelo zase domů. Kdo neměl chatu či chalupu, zůstal doma; všichni ale v sobotu od šesti do půl sedmé večer poslouchali rozhlas. Tou dobou totiž přinášela brněnská rozhlasová redakce půlhodinový pořad, určený pro celostátní vysílání. Jmenoval se Nashledanou v sobotu a každou sobotu od osmnácti do osmnácti třiceti přinášel fejetony, rozhovory, povídky, kulturní zpravodajství, hudební i filmové aktuality a vtipné konferenciérské vstupy. Redakce, která jej v letech 1961 až 1970 připravovala, si udržela až záhadně vysoký standard, byť to v roce 1970 už nebylo tak zábavné jako dříve. Možná to ale zase taková záhada nebyla, když se přípravě pořadů nevěnovali běžní rozhlasoví publicisté, ale spisovatelé a básníci. A ne ledajací: Miroslav Skála, Antonín Přidal, Jan Skácel, Karel Tachovský či Vlastimil Pantůček dokázali každý týden vyprodukovat půlhodinku nenásilného humoru či aspoň příjemného posezení. K tomu pomáhali i pravidelní průvodci Jiří Brož, Dagmar Pistorová a Rudolf Krátký, jimž často a rádi sekundovali Lubomír Černík, Ladislav Lakomý nebo Jiří Tomek.   (more…)

Older Posts »

Powered by WordPress